Novoroční oslavy by měly být radostným přivítáním nadcházejícího roku. V prvních minutách nového roku si přejeme zdraví a štěstí, ale pro zvířata jsou to nekonečné chvíle stresu a strachu. Tak totiž hlavně psi děsí záblesky a rány od ohňostrojů.

Odpalovačem ohňostrojů jsem nebyl nikdy, ale když před lety obohatil naši rodinu pejsek, vybudoval jsem si k tomuto zvyku doslova odpor. Fenka Lucky, tedy anglicky štěstí, totiž šťastná nebyla ani náhodou. Trpěla už od začátku svátků a při zvuku první odpálené rachejtle doslova lezla po zdi. Celá se rozklepala a zoufale hledala úkryt. Moc nepomáhaly prostředky na uklidnění, ale za konejšení manželky novoroční utrpení vždy nějak přežila. A to přežila není rozhodně žádná nadsázka. Kamarádův ohař silvestrovské „veselí“ zaplatil kolapsem a smrtí.

Moji nechuť ještě zvýšil zážitek z novoročního Špindlerova Mlýna, když kolem mě horizontálně svištěly jedna raketa za druhou. Žádný „český Aspen“, jak se středisku někdy honosně přezdívá, ale válečný Verdun. Jen ty zákopy chyběly. Že jde o často o zdraví, ostatně potvrzují každý rok první zprávy. Možná někdo namítne, že omezení odpalování raket je další omezení jeho práv. Jenže ta končí tam, kde začínají práva druhých a to se týká i zvířat.

V této souvislosti mě potěšil chlumecký starosta Miroslav Uchytil, když na mojí otázku, jestli dělají novoroční ohňostroj suše konstatoval, že raději postaví pár metrů chodníku, než aby veřejné peníze doslova vystřílel do vzduchu. Takže všem šťastný nový rok a než škrtnete sirkou, tak si třeba vzpomeňte na sousedova pejska.