Auta město dusí. Hlína lidem neslouží. Hlína ustoupí, aby se auta měla kam vejít. Je to jen hlína. Hlína hradeckého pahorku tisíce let živená odpadky jeho obyvatel. Hlína naplněná svědectvím o minulosti tohohle místa, když ještě ani nebylo městem a lidi ještě ani nevěděli, že jsou lidé.

O hlínu ale ani tak nejde. To by bylo na dnešní dobu příliš složité. A namíchlo by to jen archeology a pár zbytečně sentimentálních lidí.

I kdyby město mělo přijít jen o hlínu, dostane parkoviště. Víc aut do malebného centra města. Víc aut, víc lidí! Opravdu? Kdo v civilizovaném světě chce dnes tahat ještě víc aut do míst, kudy se má chodit pěšky? Kde je bez aut líp. Kam by se mělo sjíždět aut co nejméně?

Parkovací domy má v Hradci za výnosy z parkovného jeho obyvatel i návštěvníků postavit soukromá firma. Na ni převedla hradecká radnice odpovědnost za správu svého veřejného prostoru: parkovacích míst. Třicet let má vybírat parkovné a postavit z toho dost garáží.

Teď má Hradec za své vykotlat svou historii a nalákat do centra města ještě víc aut. Dostat je pod náměstí, které radnice neumí opravit ani na povrchu.

Už jen ztrácet čas debatou o parkování v zemi mezi základy hradeckého biskupství a katedrály Svatého Ducha je nesmysl. Natož utrácet statisíce, skutečné veřejné peníze, které už tečou, za studie, které mají dokázat, nemožné: že to nesmysl není.