Jenže okolnosti, za kterých radnice tohoto úspěchu dosáhla, jsou přinejmenším pozoruhodné. Cenu lávky město ještě loni odhadovalo na 46 milionů korun. V předchozím roce postupně odmítlo nabídky na 122 a 144 milionů. Magistrátu logicky vadila v obou případech vysoká cena. Nyní 134 milionů nevadí. Důvod? Vysoká evropská dotace - z rozpočtu města půjde na lávku "jen" 43 milionů.

Umění čerpat evropské peníze se stalo v posledních letech nejcennější schopností komunálních politiků. Z tohoto pohledu by měli být Hradečáci vlastně hrdí. Jenže selský rozum hovoří jinak.

V obou případech jde přece o veřejné prostředky a postavit předraženou megalomanskou stavbu jen kvůli tomu, že "z cizího krev neteče", je úplný nonsens. Loni otevřený silniční most v nedalekých Svinarech stál dvakrát méně, architekty oceněná lávka u hradeckého zimního stadionu pak dokonce pětkrát méně. Levnější bude dokonce i více než čtvrt kilometru dlouhá lávka v pražské Tróji.

Návštěvníkům Hradce tak reálně hrozí, že za dva roky uvidí v jednom městě ostudné děravé náměstí, rozpadající se hradby a nejlidnatější ulici jak z postapokalyptického filmu, zároveň ale i nejdražší lávku v Česku. Návštěvnost města to třeba zvedne a minimálně lidé z Pardubic se jistě pobaví. Hradečákům ale nezbývá, než nad prioritami města kroutit hlavou.