Začal soudní proces s expremiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Na lavici obžalovaných sedí proto, že šel do politiky. Tvrdí on. Není to pravda.

Ocitl se tam z toho důvodu, že podle státního zástupce „svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky, ačkoliv společnost byla propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert“.

Příběh je notoricky známý, takže nemá smysl popisovat jeho detaily.

Naopak je důležité zmínit se o některých aspektech kauzy, jež se táhne od roku 2016.Nepřiměřená délka trestního stíhání je jednou z věcí, která neposiluje důvěru v práci žalobců. A z mého pohledu jim nepomáhá ani to, že proti Babišovi a jeho advokátům stojí Jaroslav Šaroch, který je pravděpodobně vnitřně přesvědčen, že Babiš je nevinný. Žalobu sepsal na pokyn bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, avšak silou argumentů si zřejmě není jistý.

Nejde o to, že Babiš čaroval s dotačními podmínkami a snažil se získat evropské peníze na svůj projekt. To je nepopiratelný fakt. Podobně se chovaly desítky podnikatelů. Jediná relevantní otázka zní, zda při tom porušil zákon.

Nechme na senátu soudce Jana Šotta, aby to spravedlivě vyhodnotil a vyřkl verdikt.

Část veřejnosti ovšem nemůže skousnout, že by se člověk, jemuž podle právní kvalifikace hrozí až desetiletý trest odnětí svobody (státní zástupce pro něj žádá tříletou podmínku) mohl ucházet o prezidentský úřad. Jenže tomu fakticky nic nebrání.

Pokud se rozhodne kandidovat a přesvědčí potřebnou část voličů, bude Andrej Babiš hlavou státu. Žádné plamenné výkřiky, happeningy s modelem cely a demonstrace s tím nehnou. Porazit ho může jedině efektivní politika vládnoucích stran a především lepší prezidentský kandidát.