S moderátorkou Lucií Peterkovou si Lukáš Hurník povídal o své cestě k hudbě i o lásce k vínu.

Jste  původně rockově laděný milovník hudby, laureát mnoha skladatelských cen, nositel slavného rodového jména a hudebního odkazu, rovněž šéfredaktor stanice Vltava Českého rozhlasu a také popularizátor moderní vážné hudby. Ve vaší rodině se rozhodně nedalo vyhnout hudbě. Od mala jste byl veden k lásce k tónům?
Já jsem se odmala hudbě vyhýbal. A to, že to nejde, jsem se dozvěděl až někdy v pubertě. Pokoušel jsem se fotografovat nebo dělat architekta, jenomže táta mně chtěl dopřát vše v plné míře. Když jsem chtěl být architektem, tak mě vzal ke svému příteli, který byl architekt, a ten mě nutil půl roku malovat uhlem koule, hranoly, jehlany, takže o architekturu jsem okamžitě přestal mít zájem.  Před geny člověk neuteče.

A kdy došlo k tomu, že jste přijal hudbu jako nezbytnou součást svého života?
Na gymnáziu jsem se potkal s bratry Kryšpíny, tvořili jsme spolu takovou novou vlnu, ani se moc nemuselo umět hrát, tam šlo hlavně o ten výraz a rockový sound. Několik let jsme v tomto podnikali. Ale moje skladby byly čím dál komplikovanější, už to chtělo psát do not, už se tam střídaly takty a hrály harmonie, které se normálně v rocku nepoužívají. Začal jsem psát skladby do not, aby se daly hrát na klavír. A vznikla Hot-suita, která pak dostala v Japonsku cenu, a už se to začalo podobat nějakému komponování.

Co máte rád kromě hudby?
Víno. Pěstitelem nejsem, ale snažím se v tomto světě orientovat.  S panem doktorem Mejstříkem máme na Vltavě dva ročníky pořadu o víně, víno je kultura, je to i umění.  A zabývali jsme se tam takovými věcmi, jako víno a historie, vína a symbolika. A víno a mystika.  Víno jako kulturní fenomén.  Pokoušeli jsme se víno zapsat do not.  Víno se opravdu dá docela dobře zapsat do not. Když vezmete hudební spektrum, jako akord od těch nejhlubších tónů, těch vyzrálých Cabernetů Sauvignonu, nesmí chybět ani kyselinka, to jsou ty horní kmitočty, to jsou ty vysoké smyčce, flétny. A ten střed, to tělo, je neméně důležité, to jsou violy, lesní rohy a tak. Některé víno je výbušné jako baterie bicích. Některé graduje v ústech, jiné negraduje, čili ta chuť slábne.  To se opravdu dá zapsat do not. Mezi strukturou vína a mezi strukturou hudby je velmi pozoruhodných vazeb včetně takových věcí, jako terminologie, akcent, harmonie. Je harmonické víno, silné, sladké víno i sladká melodie.