Pavel Bradík, bývalý hejtman kraje:
Určitě se budu i nadále držet zavedené tradice a tak jako každý rok použiji pomlázku já na svou ženu.Věřím totiž té krásné pověře, že když chci, aby mně má žena „neuschla“, můžu ji na Velikonoční pondělí dodat svěžest,vitalitu a krásu právě vrbovým „tatárkem“. A tak se přece této naděje nebudu vzdávat kvůli přestupnému roku. A propos, kdoví co dělá výprask pomlázkou s mužským tělem. Samozřejmě ale k velikonočním svátkům patří celá řada hlubších tradic, které se snažím dodržovat. Vždyť to  jsou nejvýznamnější křesťanské svátky.A zapomínaní na tradice našich předků či vytváření si ze svátků jen nákupní šílenství považuji za velmi chybný trend.

Ivan Šenk, kastelán Hrádku u Nechanic:
O tomto „zvyku“ nic nevím a to jsem již prožil 15 přestupných let! Takže pokud někde existuje, tak je to asi nějaký místní folklor, který nemá s velikonoční tradicí nic společného. Prožil jsem totiž nádherné dětství na vesnici jménem Semín na Přeloučsku. My kluci jsme samozřejmě vnímali z celých Velikonoc pouze pomlázku. Dělali jsme velké přípravy a plány, jak a kdy kterou spolužačku vymrskat, takže při dobývání chalup nebyla nouze o různé pády ze žebříku či rozbití okna. Užilo se spousty srandy. Vykoledovaná vejce jsme hnedle snědli, protože jsme si nosili v kapse trochu soli. A když už jsme vejce nemohli, tak nějaká velká vrata od stodoly byla vynikající terč. No, moc hodní jsme tenkrát nebyli…

Ema Hubáčková, 
operní pěvkyně:
Na pondělní pomlázku se jistě těší především děvčata a ženy. Přestupný rok jim opravdu umožní vyšlehat kluky i muže. Některé ženy mají asi mužskému pohlaví co vracet, tak může to být velmi zajímavé. 
V naší rodině dodržujeme řadu tradičních zvyků a obyčejů nejkrásnějšího svátku jara. Děda nás už jako děti naučil plést pomlázky, babička vyrábět kraslice a maminka mi předala umění přípravy řady velikonočních pochoutek. Každé Velikonoce jsou pro mě krásné. Zvláště když je prožívám v klidu, s radostí a se svými nejbližšími.

Lukáš Gilányi, Laxus, pomoc pro uživatele drog:

O tom, že by ženy měly chodit koledovat pouze o přestupném roce, nic nevím. V některých regionech tradici „dámské koledy“ údajně drží ženy asi čtrnáct dní před Velikonocemi, někde prý chodí v úterý po Velikonočním pondělku. Celkem vzato by měly chodit koledovat stejně, jako muži. Spravedlivě by se tak mezi obě pohlaví rozdělila koleda, výprask i vypitý alkohol, kterého je, soudě podle televizních reportáží, během Velikonoc zkonzumováno rok od roku více. Pro mě Velikonoce zvláštní význam nemají, volný den využívám k setkání s přáteli nebo k procházce se psem.