S moderátorkou pořadu Ladou Klokočníkovou si povídal nejen o své sportovní a televizní kariéře, ale také o prázdninách svého dětství.

Jste rodák z Hradce Králové, je Hradec vaší srdeční záležitostí?
S manželkou jsme nikdy neuvažovali, že bychom skončili někde jinde. Postavili jsme tady dům, jsme tady doma a Hradec máme strašně rádi.

Jaký jste byl žák a jaké bylo vlastně vaše vysvědčení? Bylo se čím chlubit?
Na základní škole to byly jedničky, v sedmé třídě jsem měl dvojku z českého jazyka.

Chodil jste do školy rád?
Do školy se chodit muselo, ale bylo to pro mě takové nutné zlo. Asi tak, jako pro všechny, nebo přinejmenším většinu dětí.

Jak jste prožíval prázdniny? Jak vypadalo léto Martina Hostáka jako malého kluka?
Vždycky sportovně. Když jsme byli menší, tak jsme jezdívali na soustředění. Hokejisté mají zpravidla první tři týdny v červenci prázdniny. Ale i ty tři týdny se točily kolem sportu. Prázdniny jako dva měsíce nic nedělání jsem nikdy neměl.

Nelitoval jste toho někdy? Neměl jste potřebu alespoň trochu lelkovat?
Opravdu nikdy. Pro nás byl sport zábava a měli jsme to tak  celoročně. Když to tak vezmu, vlastně jsme měli prázdniny celý rok.

Jak budete prožívat toto léto?
V podobném duchu. Tři týdny budu trávit v Hradci Králové na zimním stadionu a budeme se snažit pomáhat dávat klukům věci dohromady před sezónou. Potom se chystáme s rodinou na deset dní na dovolenou.

Co byste poradil rodičům, kteří mají doma děti, které sportují, 
a slibují si od nich hodně do budoucna?
Sport je krásná věc. Kolektivní sport navíc dětem pomůže zapadnout do kolektivu a nějakým způsobem se srovnat s tím, že si to dítě nemůže dělat, co chce. Důležité je nemít přehnané ambice, protože těch lidí, kteří se dostanou na vysokou úroveň, není mnoho. Rodiče by měli dát dítěti možnost sportovat a nejdůležitější je, aby ho to bavilo.