Od letošního března je ředitelem hradecké hvězdárny, na které se 
s přestávkami vyskytuje v podstatě už od roku 1977. Miroslav Krejčí v březnu vystřídal ve vedoucí funkci Františka Hovorku, který hvězdárnu vedl přes čtyřicet let.

Návštěvu hvězdárny si pamatuji z dětských let, funguje to tady stále stejně?
Těžiště činnosti hradecké hvězdárny spočívá již dlouhá desetiletí právě v práci 
s mládeží. Přes osmdesát procent ze současných zhruba třiceti tisíc návštěvníků ročně tvoří děti, studenti a mládež. A není to samozřejmě jen sobotní dětský program určený pro předškolní a mladší školní děti v doprovodu rodičů. Jsou to především odborné programy určené pro školní mládež všech stupňů škol, včetně mateřských. Jsou doplněné planetární a galaktickou stezkou s pětadvaceti zastávkami. Možnost procházky malebnou přírodou v těsném okolí Hradce spojené s nabytím informací o některých objektech blízkého i vzdáleného vesmíru využívají o víkendech i lidé odjinud.  Astronomický kroužek mládeže, spolupráce s Univerzitou Hradec Králové, specializované odborné akce zaměřené na aktuální astronomické a kosmonautické otázky formou besed, přednášek či komentované projekce, mimořádná pozorování významných jevů – to jsou jen kousky mozaiky vzdělávací, odborné a osvětové činnosti hvězdárny a planetária v Hradci.

Jakým způsobem výklad vedete?
Komorní prostředí stávajícího planetária bylo bezpochyby jedním z vlivů, které formovaly historicky charakteristický rys programů na hvězdárně – interaktivní osobní účast lektora v programu. Po desítkách let lze na základě zkušeností, reakcí návštěvníků jednotlivých druhů programů a především odborných pracovníků (pedagogů) konstatovat, že takto koncipovaný pořad je jedním z osvědčených formátů nejenom pro prezentaci a propagaci výsledků vědy a výzkumu v astronomii a příbuzných přírodovědných a technických oborech, ale umožňuje náplň programu v prostorách hvězdárny operativně přizpůsobit úrovni znalostí a věku návštěvníků a požadavkům pedagogických pracovníků doprovázejících žáky a studenty školních výprav. Skutečnost, že i některé zahraniční instituce stejného zaměření objevují tento formát pořadu, naznačuje, že pokračování v tomto trendu má svůj smysl a budeme jej využívat i v novém digitálním planetáriu.

Převzal jste vedení hvězdárny, jaká je vaše vize do budoucna?
Náš úspěšný projekt umožnil z operačního programu nazvaného Výzkum a vývoj pro inovace čerpat finanční prostředky pro výstavbu nového objektu a technologického vybavení digitálního planetária. Realizace projektu umožní zásadní kvalitativní posun ve zpřístupnění výsledků vývoje, vědy a techniky nejširšímu okruhu našich návštěvníků. Při přípravě projektu stavby planetária jsme využili všech reálně dostupných možností k vytvoření představy pro optimální řešení technologie digitálního planetária, navštívili jsme a hovořili s pracovníky více jak desítky planetárií Evropy. Troufám si tvrdit, že projekční systém instalovaný v hradeckém planetáriu je na současném vrcholu možností v čistě digitálním zobrazení hvězdné oblohy. Takže vize do budoucna jsou spojené především s uvedením digitálního planetária do rutinního provozu, realizací nových interaktivních programů využívajících v co možná největší míře možností nového systému. Tytéž vize však zahrnují i současný programový provoz hvězdárny, který sice dozná mírných úprav, ale poslání, které hvězdárna plní, zůstane zachováno. Takže například návštěvníci, kteří si oblíbili večerní pozorování hvězdné oblohy prostřednictvím dalekohledu v jižní kopuli s využitím další astronomické techniky na pozorovací terase hvězdárny, nebudou o tyto možnosti ani v budoucnu ochuzeni.

Pracuje se už na interiérech, kdy bude hotovo?
Mělo by být do konce listopadu.

Co se tam vlastně bude dít?
Plně digitální systém planetária bude využit kromě jiného k dokonalému a věrnému zobrazení noční hvězdné oblohy – pohled na noční oblohu v krajině nezasažené světelným smogem je pro většinu návštěvníků nejen překvapivý, ale reálně již téměř nedosažitelný. Systém rovněž umožní speciální simulace z oboru astronomie, astrofyziky, kosmologie, kosmonautiky a případně dalších oborů přírodních a technických věd. Programy pro školní skupiny budou obsahovat videosekvence, animace a obrazy reálných objektů blízkého i vzdáleného vesmíru, které atraktivně doplní výklad lektora. Cesty k planetám oživí aktuální snímky z výzkumných sond pracujících na povrchu, či v jejich okolí. Simulace vlastního pohybu hvězd (pro optomechanická planetária technicky neřešitelný problém) a jemu odpovídající změna vzhledu oblohy v průběhu tisíciletí, nabídne divákovi nečekané pohledy a souvislosti. Digitální systém umožní simulace i z dalších oborů přírodních a technických věd, takže vhodně připravený audiovizuální materiál mohou celoplošně prezentovat i jiné vědní obory (geologie, biologie, lékařství apod.). Seriozní prezentace výsledků výzkumu, vědy a techniky je a bude i nadále jedním z našich základních poslání.

V budově planetária bude jen promítací sál?
Sál je v přízemí obklopen foyer se zázemím (šatny, recepce, toalety) a s interaktivní expozicí mikrosvět – makrosvět tvořenou několika exponáty a světelnými panely doplněnými velkoplošnými dotykovými monitory. 
V prvním patře je sál obepnut kruhovým ochozem 
s interaktivní expozicí Energie – formy a přeměny a nasvětlenými panely a dotykovými monitory. Na terasách pak expozici doplňuje meteorologická stanice a robotický dalekohled – exponát, který demonstruje možnosti pozorování oblohy se vzdáleným řízením.

Co bude se starým planetáriem?
Unikátní optomechanický přístroj zachováme. To, že je do současné doby funkční, je díky kvalitní výrobě a pravidelné servisní péče technického oddělení. Doufáme, že firma udržela kvalitu výroby, protože je nyní dodavatelem projekční technologie digitálního planetária.