Popravdě už ani nevím, jestli se mi chce něco ke kauze Centrál psát. Mám pocit, že jsem během uplynulého roku, co se události kolem kina řeší, síry dštila už dost. Celé se to nevkusně táhne a včerejší novinářské dostaveníčko s úředníky a Leošem Kučerou před artovým kinem mělo nádech trapnosti. Podle událostí předcházejících jsme všichni zhruba tušili, co se bude dít, ale příjemná podívaná to nebyla myslím pro nikoho.

Mně na věci chybí razantnější přístup města a to od začátku a pokora bývalého šéfa kina Leoše Kučery. Ta zřejmě nepřijde nikdy, nedočkáme se gentlemanského: Promiňte, tohle se mi nepovedlo, následky si ponesu. Protože ať je to jak chce, dluhy sdružení pod jeho vedením nasekalo a přece nemůže čekat, že je budeme prostřednictvím městského rozpočtu platit my všichni? Na druhou stranu, tak opatrňoučkého přístupu magistrátu by se asi jiné organizace těžko dočkaly. Jasně, šlo o jednotnost křehké koalice a možná dnes už dávná přátelství… Co bude na konci? Nevím, doufám, že snad alespoň promítající kino.