Redaktory magistrátního periodika Radnice znám pouze formálně. Přesto mě při čtení příspěvku sdružení Galacie zaplavila vlna kolegiálního soucítění. Dvě strany nahuštěné přesnými názvy s použitím binomické nomenklatury, čísly, odbornými výrazy z oblasti přírodních věd… Uf.
A teď co s takovým materiálem? Vynecháš odstavec, dva nebo tři. Článek ztratí faktickou hodnotu, ale běžný čtenář se přesto neprokouše přes prvních deset vět.
Radnice stať Přírodní památka Na Plachtě nejspíše otiskne. Ale pro ty, komu se do ní nebude pro rozsah a „výživnost“ chtít, nabízím její esenci:
„Plachta je ojedinělé místo, které máme přímo za zády. Domovem tam jsou jinde už nevídaní živočichové a rostou tam květiny, které známe jenom z herbářů. Obyvatelé jiných velkých měst nám závidí, že ujdeme pár kroků a jsme v divočině. Zajděme si tam občas na procházku, třeba v neděli po obědě. V zimě, na jaře, v létě. Protože většinou to, co dobře známe, to si i chráníme.“
ÚPLNÉ ZNĚNÍ TEXTU, KTERÝ V REDAKCI RADNICE STÁLE ČEKÁ NA "SPRÁVNOU DOBU A SPRÁVNÉ MÍSTO"

Přírodní památka Na Plachtě

Chráněná území přírodní památky „Na Plachtě 1“ a „Na Plachtě 2“ se rozkládají na jihovýchodním okraji města Hradec Králové.

Přírodní památky Na Plachtě 1, 2 byly vyhlášeny v roce 1998 Městským úřadem vHradci Králové a Ministerstvem životního prostředí České republiky.

Celé maloplošné chráněné území zaujímá rozlohu 39,09 ha a zahrnuje stepní a mokřadní společenstva, rybníky a mokřadní olšiny a vrbiny na bývalém vojenském cvičišti. Vúzemí se vyskytuje řada vzácných živočichů a rostlin.

Vchráněném území bylo dosud zaznamenáno přibližně 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů, ztoho asi 900 druhů brouků, 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 114 druhů dvoukřídlých, 40 druhů měkkýšů, 16 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 140 druhů ptáků, 14 druhů savců. Při probíhajícím průzkumu jsou každým rokem objevovány nové druhy pro lokalitu. Vchráněném území jsou zastoupeny rostlinné a živočišné druhy od nejsušších stanovišť (na píscích) až po vodní stanoviště (rybníky a tůně).

Na Plachtě se vyskytují čtyři druhy živočichů chráněné Evropskou unií: čolek velký (Triturus cristatus), Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis).

Geologický podklad (tj. slínovce a vápnité jílovce překryté štěrkopískovými náplavy), členitý terén a především lidská činnost se společně podílely na vytvoření významné lokality sřadou stanovišť a s vysokou druhovou rozmanitostí.

Podstatnou část lokality tvoří dlouhodobě bezlesý prostor vojenského cvičiště (písčiny, trávníky, vřesoviště) postupně zarůstající náletovými dřevinami (břízy, osiky, vrby, borovice). Povrch je místy obnažen a rozbrázděn cestami, výmoly a zákopy. Vcentrální části jsou terénní deprese, vzniklé těžbou štěrkopísku, zaplněné vodou. Na jihozápadním okraji území se nacházejí dva rybníky (Jáma a Plachta) sdoprovodnými mokřady a olšinami.

Vcentru lokality jsou druhotné deprese vzniklé těžbou stavebního materiálu a činností vojenské techniky v minulosti. Postupně tak vznikla celá řada vodních ploch, které podléhají relativně rychlým změnám (vysychání, zazemňování, eutrofizace). Podle jejich stáří a velikosti jsou vrůzném stadiu zazemění a zárustu rostlinstvem, a to od mechů (Sphagnum sp.) a vodních makrofyt (Ceratophyllum demersum, Utricularia australis), až po sítinové (Juncus sp.), ostřicové porosty (Carex sp.) a rákosiny (Phragmites australis, Typha sp., Schoenoplectus lacustris). Liší se také hloubkou vody a stupněm jejího prohřátí. Výsledkem působení přírodních a antropogenních vlivů vznikla na lokalitě pestrá mozaika odlišných společenstev na relativně malé ploše.

Vjezírcích vcentru lokality se běžně rozmnožuje celá řada obojživelníků. Zčolků je zde nejpočetnější čolek obecný (Triturus vulgaris) (odhadovaná početnost stovky jedinců), mnohem vzácnější je kriticky ohrožený čolek velký (Triturus cristatus). Tento druh je chráněn na území Evropské unie. Lokalita Na Plachtě patří vČeské republice mezi významné lokality tohoto druhu. Okrajově sem zlesních komplexů zasahuje i relativně chladnomilný čolek horský (Triturus alpestris).

Zžab se zde vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), další dva příbuzné druhy – ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a ropucha zelená (Bufo viridis) jsou zde vsoučasnosti sotva kzastižení. Velmi početná je stále rosnička zelená (Hyla arborea), prozrazující se zejména hlasitým skřehotáním samečků. Za příhodných jarních večerů lze spatřit i zaslechnout blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus), později jsou nápadní její velcí (až 18 cm dlouzí) pulci. Současnou batrachofaunu doplňují dva druhy „zelených“ a tři druhy „hnědých“ skokanů: skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Kornitologickým zajímavostem patří častější pozorování dudka chocholatého (Upupa epops) na obnažených písčitých plochách vokolí jezírek, kam zalétá za potravou (drobní živočichové na písčitých březích ahmyz vkoňském trusu).

Zplazů je vokolí jezírek hojná užovka obojková (Natrix natrix), občas jsou vtůních pozorovány současně desítky mladých jedinců.

Vodní plochy jsou také místem rozmnožování mnoha druhů vážek. K teplomilným vážkám patří šídlatka brvnatá (Lestes barbarus), lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), šídlo rákosní (Aeshna affinis) . Na lokalitě se vyskytují i druhy rašelinomilné (tyrfofilní) např. vážka tmavá (Sympetrum danae) a vzácná vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Tyrfofilní je i poměrně vzácný střevlíček Bembidion humerale.
Nápadně sametově zelený Chlaenius spoliatus je velmi vzácný druh střevlíčka žijící na nezastíněných, rostlinami porostlých březích vod a močálů.
Louka u rybníka Jáma představuje komplex bezkolencových, slatinných luk a porostů vysokých ostřic. Kromě ohrožených druhů rostlin (např. prstnatec májový – Dactylorhiza majalis, hadilka obecná – Ophioglossum vulgatum apod.) se na vlhkých loukách u rybníka Jáma vyskytují také vzácné druhy motýlů. Vminulém desetiletí byla vtéto lokalitě početná populace modráska očkovaného. V současné době se zde vyskytují dva vzácné druhy modrásků, ale populace obou druhů je málo početná.

Modrásek očkovaný Maculinea teleius i modrásek bahenní Maculinea nausithous mají složitý vývoj. Jsou to myrmekofilní druhy,do čtvrtého instaru probíhá vývoj housenek vkvětenstvích totenu lékařského (Sanguisorba officinalis), po té jsou adoptovány mravenci. Výskyt těchto motýlů je limitován ekologickými nároky hostitelských druhů mravenců.

Na rozježděných úsecích cest se zhutnělým povrchem vkontaktu smokrým vřesovištěm a tůněmi (zejména tam, kde není slínový podklad svrchu překryt pískem), se nacházejí větší či menší kaluže, sycené dešťovými srážkami. Tyto periodické vodní nádrže jsou ve vhodných letech obývány kriticky ohroženými vodními korýši. Nejčastěji to bývá listonoh letní (Triops cancriformis), méně hojná je žábronožka letní (Branchipus schaefferi).

Existence většiny zastoupených společenstev je podmíněna obhospodařováním a narušováním. Každým rokem proto probíhá vlokalitě kosení slatinné louky u rybníka Jáma, odstraňování náletových dřevin zvřesovišť a tůní i obnova zazemněných tůní. Neobvyklým managamentem je záměrné rozjíždění cest a obnova mělkých tůní těžkou technikou. To umožňuje udržení periodických louží svýskytem žábronožek a listonohů.

Vzhledem kcharakteru stanovišť nevadí běžné činnosti typické pro příměstské zóny. Naopak lokální rozrušování vegetace sešlapem nebo jízdou na koni apod. je na některých místech žádoucí.

Přírodní památka Na Plachtě není proto zajímavá jen pro milovníky přírody, kteří ocení pestrost přírodních stanovišť nebo zajímavé druhy rostlin a živočichů. Toto místo je i příjemnou rekreační zónou, kam je možno zajít po práci nebo o víkendu na procházku případně vletním odpoledni nasbírat ostružiny. Je vhodným místem i pro dětské hry. Často sem chodí děti zokolních mateřských škol i dětské oddíly. Je to místo vhodné pro seznamování spřírodou. Studenti středních škol i Pedagogické fakulty se zde při terénních vycházkách seznamují sběžnými i méně běžnými rostlinami a živočichy. Mohou je pozorovat vjejich přirozeném prostředí.

Na tento malý kousek přírody na okraji velkého města se se zájmem jezdí dívat profesionální i amatérští přírodovědci z celé republiky i ze zahraničí. Pro Hradec Králové je Plachta zatím neleštěným klenotem jehož krása je skrytá. Vhodnou osvětou se může stát další pozoruhodností Hradce Králové.

 

 

Použité fotografie: Z webových stránek Gymnázia Boženy Němcové v Hradci Králové, jehož studenti jsou členy světového týmu Natur net. Jako objekt zkoumání si zvolili právě lokalitu hradecké Plachty.

Více na stránkách: http://www.gybon.cz/naturnet/index.php?link=uvod