V Hradci Králové se nedávno uskutečnila velká vinařská soutěž, před námi jsou slavnosti vína… Má vůbec naše město nějaký historický vztah k vínu?
LR: Za dob Karla IV.  se tady pilo jenom víno. Pivo ještě nebylo známé. Ve vinařské oblasti Čechy bylo přes osm tisíc hektarů vinohradů, což je
s odstupem naprosto neuvěřitelné číslo. Dnes tu máme pouze 726 registrovaných hektarů. Víno se v Hradci Králové pěstovalo a bylo to na jižních svazích, vlastně pod starým náměstím, takže tam, soudě podle historických pramenů, vinohrady určitě byly. Ale už nezjistíme, jaké se tam pěstovaly odrůdy a jestli to víno bylo dobré. V blízkosti Hradce Králové  se víno pěstovalo za dob hraběte Šporka na Kuksu, v krásném labském údolí. A zajímavostí, i když to není  Královéhradecký  kraj, je Chrudim. V Chrudimi se víno taktéž pěstovalo. I záznamy dokonce hovoří o chrudimském vínu jako o velice kyselém, protože začátkem šestnáctého století přišla druhá doba ledová, tak vlastně to počasí se v Evropě ochladilo
v průměru o dva stupně.  To ochlazení skutečně bylo a tomu vínu už se nedařilo na všech výspách a tím chrudimským vínem se právě strašily malé děti. Říkalo se, nezlob, nebo ti dám napít chrudimského.

Je čas burčáku, prodává se leckde, i u silnice v plastových lahvích. Je to vůbec burčák?
LR: Já jsem to nezkoušel, nemůžu říct, jestli ano nebo ne. Burčák  je záležitost chvilky, řekněme jednoho dne. Záleží na teplotě. Burčák vzniká, když se vylisuje vinný mošt, šťáva z hroznů, odkalí se, aby  ve šťávě neplavaly různé pecičky a  slupky. Následně mošt začne kvasit a od  stadia  0,1 procenta alkoholu se to nazývá burčák. A burčák je až do stadia 12 procent, kdy  se   kvašení  ukončuje a následuje stadium takzvaného řezáku. Letošní rok je pro víno, tedy
i pro  burčák, naprosto skvělý, protože počasí je parádní
a vyzrálost je oproti jiným rokům o pět až osm dní napřed, takže se sklízí dříve. Jiný problém je kvantita hrozna. V letošním roce na jaře uhodily mrazy a mnoha vinařům úroda pomrzla. Některým vinařům dokonce pomrzlo sto procent, takže vína i burčáku bude velice málo. Často se stává, že se místo burčáku dostane konzumentovi na trh částečně zkvašený hroznový mošt. To znamená, že  mošt pochází z hroznů, které nebyly vypěstovány na území  České republiky. Na to pozor. Tyto mošty pocházejí 
z ostatních zemí Evropské unie a mnohdy i ze zemí mimo Evropu. Burčák je náš chráněný název, který smíme používat pouze pro hrozny z České republiky.

Říká se, že je zdravý, že by měl člověk vypít pět litrů, aby se krásně pročistil. Jak je to u burčáku s kaloriemi?
ŠH: Vzhledem k tomu, že to má jako ovocná šťáva účinky blahodárné na zažívání, tak bych neřekla, že to bude hlavní důvod přibrání nějakých kil. Určitě je to zdravé a  příjemné. Kalorie bych si hlídala na nějakém jiném jídle.

Hodně lidí si večer dá  skleničku vína. Dáte si také, nebo si jako odborníci říkáte –  nebudeme si nosit práci domů?
ŠH: Pro nás to není práce. Pochopitelně většinou, když jsme doma oba dva, nejsme pracovně vytíženi mimo dům, tak si to víno dáme. Patří 
k příjemnému večeru, k zakončení dne. Nemáme  tradici pít vína při obědě jako třeba  ve Francii, ale k večeři patří 
i sklenička vína, kterou si potom v klidu, když děti usnou, dopijeme.

Jaká vína máte rádi?
LR: Já mám přes léto velice rád vína růžová.  Když jsou krásné horké letní večery, tak si sedneme na terasu s lahvičkou růžového. Říká se, že lahvička je ideální pro dva –  pán vypije  čtyři deci, dáma troječku… Přes zimu mám rád vína červená, především Rulandské modré, to je moje srdeční odrůda.
ŠH: My jsme teď doma nově objevili kouzlo bublinek sektu. To je také nádherné pití, zvlášť na léto.  A podobně nás  v zimním období lákají k napití červená vína – ať už těžká, plná zahraniční, nebo i krásná moravská červená vína. To je taková záležitost ke krbu nebo i k topení.

Říká se, že u nás se daří pouze bílému vínu, dobré červené prý nelze vypěstovat Jak to je?
LR: Já si s tím  dovolím nesouhlasit,  mám svoje zkušenosti. Naše odrůdy, jako je Rulandské modré,  Svatovavřinecké,  jsou naprosto úžasné. Jediný rozdíl je možná v tom, že ty jižní odrůdy –   Cabernet,  Savignon a další,  v sobě mají více taninu, který způsobuje v puse takzvanou plnost. Lidi to často popisují tak, že v tom je více sluníčka. Naše odrůdy toho taninu,  takových tříslovitých látek, abych to řekl laicky, tak ty toho tolika nemají, proto se zdají být tenčí. Nicméně  vyzrálost hroznů je naprosto stejná.  Já si myslím, že naše červená vína jsou krásná už jenom proto, že jsou naše.

Co vás, pokud jde o pití vína, rozzlobí úplně nejvíc?
LR: V prestižním hotelu si jeden cizinec objednal strašně drahou láhev vína, nechal si ji naservírovat a pak si nalil do vína colu. A číšník, sommeliér, se z toho doslova rozklepal. Tomu rozumím.

Program na pátek: Dnešní dopolední pořad Péhá vysílá Český rozhlas Hradec Králové živě z oslav osmdesátého výročí vzniku Aeroklubu ve Dvoře 
Králové nad Labem.