Michaela Hartigová, basketbalistka Hradce:
Myslím si, že řešení současného dění a politické situace na školách a univerzitách je naprosto v pořádku. Nemyslím však veřejné vyjadřování,  ale reakci na aktuality doby. Ať v podobě debat,  přednášek a jiných informativních či komunikativních  prostředků. Přece jen je to dění kolem nás  a také se tak nějak týká každého z nás.

Pavel Svoboda, ředitel 
speciálních škol:
Jednoznačně si myslím, že školy a jejich představitelé, jménem školy, by se rozhodně vyjadřovat k politickému dění neměli. Škola musí být apolitická, což vyplývá i ze zákona, a hlavně – zaneřádit mozek naší budoucnosti, tedy dětem a studentům, těmi všemi odpornostmi kolem politiky dřív, než je to samo semele, je skoro trestuhodné. Děti by totiž měly být šťastné, veselé a tvůrčí co nejdéle, však ten hnus života si je, bohužel, sám najde.

Jiří Vlček, exšéf okresního úřadu:
Svoboda slova je jeden z hlavních znaků demokracie. Protože školy a univerzity jsou nositely vzdělanosti, měly by jako první prezentovat své názory na politické dění ve státě. Vzpomeňme 17. listopadu, kdy hlavní roli sehráli hlavně studenti. Važme si toho, že i my se můžeme beztrestně vyjadřovat k těmto tématům, což v minulých dobách komunistické vlády nebyli možné.

Tomáš Vymetálek, architekt:
Tradice, a to nejen u nás je taková, že na půdě vysokých škol stála vzdělanost vždy nad politikou a tak by to mělo zůstat. Na druhou stranu ani pedagogům ani studentům nelze zabránit účastnit se aktivně v politice a projevovat názory, ale musí tak činit jako soukromé osoby nikoliv ve jménu školy. Důležité je, aby profesoři měli takovou morální autoritu, že souběh politické a univerzitní funkce nebude střetem zájmů. Vždyť budoucí hejtman vzešlý z voleb v našem kraji je také univerzitním pedagogem a nikdo s tím nemá problém.