Martin Hosták, trenér hokejistů Hradce:
Předně se musím přiznat, že klasické stanování není úplně moje hobby. Postavení stanu a atmosféra spojená s kempováním patří třeba k vodě, a to je samozřejmě vždycky velmi příjemné. Ale jinak preferuji spíše hotely či penziony. A nic na tom nemění ani fakt, že jsem si jich během profesionální hokejové kariéry užil celkem do sytosti.

Pavel Bradík, bývalý hejtman kraje:
Dávám přednost pobytu v přírodě a stanovaní vám dá mnohem větší možnost sepětí 
s krajinou kolem vás. Bohužel však musím konstatovat, že kvůli věku jsem postupem času vyměnil pobyt ve stanu za hotely či penziony. Všechno to, co mě píchá, bolí a trápí, by se nepochybně pod stanem ozvalo s mnohem větší intenzitou, a tak dám přednost pohodlí.

Ema Hubáčková, operní pěvkyně:
Po zkušenostech
z dětských táborů a jednoho stanování v dospělosti by mi museli platit zlatem, abych si to zopakovala. Dodnes  mě  děsí  škvoři, pavouci,  mravenci, vlhko a  zima. Mám ráda přírodu, chůzi v ranní  rose, bouřku, večerní vůni trávy, procházku  lesem, noční oblohu  i posezení u ohně. Ovšem nikoli ze stanové perspektivy. Vyhovuje mi chalupa.

Lukáš Gilányi, Laxus, pomoc pro uživatele drog:
Jednoznačně je mi bližší stan nebo rovnou spaní venku. Hotely rád nemám, takže když spím někde na cestách pod střechou, je to buď hostel, turistická ubytovna nebo některá z krkonošských bud. Nedovedu si představit, že strávím týdenní nebo nedejbože čtrnáctidenní dovolenou v hotelu, kde mě ráno zdvořile upozorní, že ke snídani nesmím
v krátkých kalhotách.