„Bylo to na Apríla, myslel jsem, že si ze mě někdo dělá srandu," přiznává se smíchem. Od té doby se mu plní diář, dokonce skromně přiznává, že si může vybírat.

Vaši stránku sleduje nyní přes tři tisíce lidí, jak jste s focením začal?
Začalo to módní přehlídkou, od táty jsem si půjčil zrcadlovku a zalíbilo se mi to. Ty fotky dopadly samozřejmě hrozně, ale začalo mě to bavit.

V ten moment jste se rozhodl se tím živit?
To rozhodnutí přišlo až někdy před maturitou. O focení jsem se zajímal už dva – tři roky a zvažoval jsem, co dál. Studovat vysokou? Jít pracovat? Na obor, který jsem chtěl, jsem se bohužel nedostal, a tak jsem to vyřešil tak, jak by to neřešil asi nikdo. Šel jsem z gymplu na učňák.

Co na to říkali rodiče?
Maximálně mě podpořili. Mám velké štěstí, umím si představit, že u jiných rodičů by mi to tak hladce neprošlo. Mami, tati, mám maturitu na gymplu a jdu na Pouchov na učňák. Zní to hrozně, proto si vážím toho, že mi umožnili dělat, co mě baví. Působí to banálně, ale jsem rád, že nemusím být doktor, nebo právník, abych byl „někdo".

V dnešní době ale může být fotograf každý. Stačí mu k tomu mobilní telefon…
Taková je doba a promítá se to do každého oboru. Člověk už se nemusí zavřít do temné komory, aby udělal fotku. Za deset minut jich zvládne nasekat stovky a hned vidí, jestli se podařily. Rozdíl mezi amatérským a profi fotografem je v současnosti ale ještě větší, než kdy dřív. Amatér si koupí zrcadlovku, zmáčkne tlačítko a automat mu udělá fotku. Profík si s tím pohraje, využije zkušeností a rozdíl je vidět na první pohled. Uživit se focením taky nedokáže každý, je potřeba mít trochu „lokty". Člověk si musí sednout, zamyslet se, co a jak chce fotit, musí vymyslet strategii, marketing.

Nemáte kvůli tomu někdy chuť 
s focením skončit?
Lidi mi říkají, že je těžké se tím dneska živit, ale já se nedám. Mám vzor, osmnáctiletého kluka – Dominika Novozámského, co rozjel vlastní výživový byznys.  Motivujeme se navzájem. Teď máme za cíl dosáhnout na svých facebookových stránkách hranice deseti tisíc fanoušků, což už je slušné číslo.

Jak souvisí zrovna Facebook 
s vaší prací?
Z Facebooku mi v současnosti plyne většina zakázek. Je to ta nejlepší forma propagace, kterou může člověk začínající v jakémkoli oboru 
v dnešní době mít.

Začínající fotografové a Hradec. Jde to dohromady?
Hradec je výjimečné město. Sídlí tu tři fotografické školy, takže lidí s foťákem tu potkáte mraky. Je škoda, že jen málo lidí, kteří fotografické obory studují, to chtějí v budoucnu opravdu dělat. Hradec je na rozjezd fotografické kariéry podle mě ideální. Třeba Praha na mě v tomhle ohledu působí hrozně hekticky.

Takže vlastní ateliér?
Chci tady rozjet fotoslužby zaměřené pouze na plesy a svatby. Na tenhle projekt bych rád najal mladé fotografické talenty z Hradce, vychoval si je a porazil konkurenci. Čeští fotografové žijí v extrému. Buď mají skvělý marketing, ale výsledek za moc nestojí, nebo mají super fotky, ale téměř žádnou reklamu.

Michaela Zumrová