Z oken prostorné budovy má výhled jako na dlani na sjezdovku Javor, kde právě křepčí lyžaři. Přesto jim jejich zimní radovánky moc závidět nemusí. Víkendové služby na stanici v Peci pod Sněžkou totiž neznamenají pro meteorologa Tomáše Prouzu otravnou povinnost, nýbrž příjemnou záležitost, která ho baví. Meteorologii se věnuje odmalička. Už od jedenácti let zaznamenává každý den teplotu doma ve Velkých Svatoňovicích. Pečlivé, mnohaleté údaje doplnil v sobotu ráno o další záznam. Minus 25,6 stupňů Celsia. Na Sněžce bylo přitom v tu dobu -19,4.

Není divné, že ve Velkých Svatoňovicích, které leží v nadmořské výšce 370 metrů, je chladněji než na nejvyšší české hoře?
Nedá se říct, že v nejvyšších partiích hor panuje nejvyšší mráz, obzvláště, když je jasno. Ostatně i rekordní sobotní teplota, minus 34,6 stupňů, byla naměřena na Šumavě v prohlubni, nikoliv někde na vrcholu. Do svatoňovické kotliny stéká přechlazený vzduch z úbočí Jestřebích hor a tam zůstává. Rekordní teplotu jsem tam naměřil minus 27, zatímco třeba tady na stanici v Peci -23.

Byly tak nízké teploty překvapením?
Překvapení to nebylo, se vpádem arktického vzduchu se počítalo. Tyto situace se dají předpovědět.

Jsou dnešní mrazy rekordní?
Úplně rekordní určitě nejsou, ale teploty se zařadí mezi pět nejnižších za posledních dvacet let. Jsou to největší mrazy od přelomu ledna a února 2012. Rekordní byl rok 1929, kdy byl zaznamenán i český teplotní rekord -42,2 stupně v Litvínovicích v jižních Čechách, tady na horách bylo podle obecních kronik hluboko pod třicet. Tehdy to bylo plošné, mrazy trvaly asi měsíc a postihly celou zemi. Neumím si moc představit, co by se dělo, pokud by něco podobného nastalo dnes.

Proč?
Dnešní infrastruktura by na tak silné mrazy v delším trvání byla mnohem citlivější. Doprava, zásobování, energetika by s tím měly obrovské problémy. Praská elektrické vedení nebo železniční koleje.

Jak dlouho teploty pod nulou vydrží?
Tady na severovýchodě republiky by do středy, čtvrtka mělo být v noci běžně deset a více pod nulou. Záleží hodně na větru a oblačnosti. Pokud bude pod mrakem a sněžit, tak hrozné to nebude, ale v případě vyjasnění může být i dvacítka v kotlinách. V dalších dnech se má oteplit, ale na masivní oblevu to nevypadá. Spíš připadne sníh i v nižších polohách.

Nakolik věrohodné bývají televizní předpovědi?
Na nejbližší dny přesné, na dva-tři dny dopředu mívají přesnost 85-90 procent. Zato předpovědi na čtrnáct dní nebo dokonce měsíc dopředu, to je největší děs pro meteorology. To je věštění z koule. Pravděpodobnost správné předpovědi je taková, jako hodit si korunou.