Rozhodl jsem se nenechat si tuto ojedinělou možnost, vidět naživo prezidentského kandidáta, ujít. Už bylo více než na čase nenechat se ovlivňovat prolhanými internetovými portály okořeněnými nenávistnými komentáři anonymních nedovzdělanců. Má-li být někdo prezident, říkal jsem si v duchu, mel by mě oslovit zejména svým šarmem, osobním kouzlem a schopností upoutat. Podařilo se to? Měrou vrchovatou!

Sám si na chalupě pěstuje květiny

Mou obavou největší byla domněnka, že se mi Vladimír nebude líbit svojí uměleckou denominací. Vpravdě senzační prozření bylo, že jde o člověka neotřesitelných morálních kvalit, který se velmi jasně pohybuje v dnes často již nebulózně definovaných pojmech, jakými jsou moc, peníze, sláva, demokracie či ekologie.

Sympaticky působí i naturalisticko-humanistická syntéza rysu osobnosti prezidentského kandidáta. Inspiraci přírodou nezapře a kromě toho je mírně rozčarován z lidí a lidstva. Půvabné bylo též vypravování o záhonu, který má na chalupě – chápe jej jako symfonii. Vedle slunečnic rostou divizny; ty jsou zase obklopeny tulipány.

Nejvíce se mě dotkla hlava myšáka

Součástí programu bylo i promítání některých obrazů potetovaného mistra. Mě se nejvíce dotkla hlava myšáka Mickeyho s pozadím, kde z geometrických prvků vyrůstají bubliny s vyprazdňujícími se pojmy, jakými jsou například demokracie, tolerance či ekologie. V této souvislosti poukazuje profesor Franz na obecný trend obrušování hran kdysi ostrých a zvučných pojmů. Zvláště bych pak chtěl rozebrat jeden opravdový detail. Na místě, kde na ztvárnění Večere Páně obvykle sedává Jidáš Iškariotský, nechvalně známý to zrádce Ježíše Krista, je bublina s pojmem Bůh. Je to náhoda? Ani omylem.

Provedu zde pokus o interpretaci a doufám, že nešlápnu vedle. Troufnu si tvrdit, že tady si pisatel obrazů nebere servítky. Této metodě se říká inverze – dovedným otočením rolí a uvedením přesně opačného aspektu, jakoby nám autor říkal, že v poslední době na Boha zapomínáme a dennodenně jej zrazujeme. Tvrzení, že Bůh zradil nás, totiž lze na základe Vladimírových slov vyloučit jako invalidní, proto záměrně pracuji s jeho antitezí. Vezmeme si to, Bůh byl vyobcován z veřejného života. Víra jako čistě privátní záležitost, to jsou hity dnešní doby. Bylo v této souvislosti famózní slyšet z úst Vladimíra konstatování, že Evropa z hlediska kulturního nepochybně stojí na biblicko-antických fundamentech.

Působí jako velice šťastný člověk

Vedle vysoké pohotovosti odpovědí a vytříbeného řečnického výkonu působil Vladimír Franz jako šťastný člověk, který dělá to, co jej baví. Brilantní byl též moment, kdy zazněla již tolikrát otázka směřovaná na tetování. „Některé věci proste žádný důvod mít nemusí," zaznělo od stolku vpředu.

Neomílaly se žádné ohrané fráze a vyčpělé floskule – Vladimír Franz mluvil k věci a byl k publiku upřímný. A málem bych zapomněl, i zvolená kombinace oblečení: tmavé ladění s výrazným motivem na černém tričku považuji za velice šťastně zvolené.

Hodilo by se také vyzdvihnout velice aktuální problematiku, vztáhnu ji, prominete-li, opět k sobě. Přátelé mi nedávno vyčetli, že můj život je vetknut mezi neustálé kolísání v půlročních intervalech, kdy se vždy vrhnu naplno do nějaké aktivity, ale po čase mě to omrzí. „Tady to máte!" chtělo se mi křičet, když jsem poslouchal Vladimírovy zážitky z pravidelného půlročního střídání komponování a malířské tvorby. Jednoduše mu to tak nejvíce svědčí. Myslel jsem si to. Jsem rád, že to mám konečně potvrzeno i od odborníka.

Křeček v kolečku, který dře

Všednodenní shon nás občas dovede k situaci, že zabředneme do repetice té samé činnosti s domněnkou, že výsledek bude příště lepší. Proto si někdy připadáme jako křeček v kolečku, který se dře, ale reálně se nikam neposouvá. Velká pravda, o kterou se Vladimír podělil, a já s ní moc souhlasím, je nevyhnutelná nutnost se alespoň někdy podívat na náš problém s odstupem od vymletého řečiště. Muže to mít hned dvě výhody.

Zaprvé tím můžeme získat vetší objektivitu a za druhé můžeme dojít k jisté „životní moudrosti podle Franze" a sice, že vlastně o nic nejde, že je to sranda, vůle nenechat se rozptýlit prkotinami a soustředit se na důležité výzvy našich životů.

Usebrání. Profesor za profesora

Usebrání. Kdybych měl jedním slovem charakterizovat večer s Vladimírem Franzem, řekl bych slovo usebrání. Vladimír Franz je nepoužil jen pro závěrečné vale publiku, ale hlavně pro výzvu celému voličstvu, že je možná na čase se zamyslet, zda chceme na Hradě dalšího euroskeptického technokrata s kleptomanickými sklony. Profesor za profesora, tomu se říká férový obchod, ne? Kdo tvrdí, že musí být prezidentem ekonom, politik či statistik? Jen člověk omezený. Rozhodně tomu tak není. Havlova tradice zasluhuje pokračovatele a Vladimír Franz je více než vhodným adeptem.

Vladimír Franz není kandidát pro takové, kdož měří přínos všeho tím, jak dalece se daří redukovat jednicové náklady na pořízení chilských psacích potřeb. Není také kandidátem pro lidi, kteří mají pocit, že lidství lze zredukovat na automat na kávu. Vladimír Franz je kandidátem pro Čechy, kteří mají srdce na pravém místě a věří v dobro. Já jsem si osobnost pro lednovou volbu vybral. A vy?

Zdeněk Kolman