S moderátorkou Ladou Klokočníkovou si povídal mimo jiné o svých představách o nové podobě vysílání obou stanic.

Kde se vzal Pavel Kudrna ve východních Čechách? Žiješ u Karlštejna, jsi dlouholetý moderátor Českého rozhlasu Dvojky, Radiožurnálu.. Je to více než třicet let, co jsi překročil práh tehdejšího Československého rozhlasu. Kde se vzal Pavel Kudrna v Hradci Králové 
a v Pardubicích?
To já se ptám taky.  U mikrofonu už jsem jednatřicet let, před tím na střední škole jsem jezdil do Prahy, chtěl jsem vždycky být programovým hlasatelem v televizi. Těch pětatřicet let se o to zajímám.  Místo u Berounky, kde bydlíme, u Karlštejna, když jsme se tam nastěhovali před těmi čtrnácti patnácti lety, bylo nádherné. Kvetly tam pole máku, slunečnic, každý rok jiná barva. Teď už se to rozparcelovalo a staví se tam domy. Já mám rád vodu, bahno, jak říkají milovníci ryb a rybaření. Jsem z Varnsdorfu, ze severních Čech, no a příležitost mě dotlačila sem do východních Čech. Začátek byl takový rozpačitý, protože manželka doma, já tady… Ale  za čtrnáct dní jsem se do Hradce zamiloval.  Využil jsem příležitosti, generální ředitel Českého rozhlasu vyhlásil konkurs na ředitele, aby toho nebylo málo, tak rovnou na dvě stanice. 
A uspěl jsem.

Jak by podle tvého názoru mělo v budoucnosti vypadat regionální rozhlasové studio?
Velkolepě. Bohaté, dobře vybavené, s obrovským posluchačským zázemím. Je to na nás. Já mám manažerské zkušenosti agenturní, rozhlasové, praktické. Když budeme dobří a lidé nás budou poslouchat, ten přesah je neuvěřitelný. Já slyším hradecké rádio u Karlštejna, a celou cestu přes Prahu, čili celý ten okruh, ten vysílač působí daleko a je výborný.  Mám velké plány a obě stanice mají na co navazovat. Už jsme seděli nad plány příštího roku, čerpali jsme z toho nejlepšího, co schéma nabízí, dodali jsme řadu nových prvků. Bude nová zvuková grafika, která zachová to slavné Okolo Hradce, bude jemnější, posluchačsky vlídnější. Rádio by mělo cílit na naše vrstevníky, nebudeme lovit puberťáky, i když je rádi přivítáme. A mám i takovou představu z těch mnoha let moderování, co posluchač chce, co bychom mu měli nabídnout.  Drobně se změní hudba, ale všechno to budou takové nenápadné změny, kterých si posluchač nemá všimnout, ale měl by si jich všimnout až třeba po roce, po dvou, když porovná vysílání stávající a to budoucí.  Bude to takové ladění, šimrání. Něco se nemusí povést, nahradíme to lepším formátem a tak pod.  Ale co by určitě mělo být, to by mělo být rádio, které je pro posluchače kamarádem, přítelem, které mu pomůže, které bude hladit.   A rozhodně nechci,  aby  z našeho vysílání byla černá kronika, jako se to stalo v některých médiích.