Tomáš Vymetálek, architekt:
Myslím si, že se to hodně liší regionálně. 
V Hradci tento problém tolik nevidím, ale 
v severních  Čechách nebo na Ostravsku, odkud pochází moje žena, je napětí dlouhodobě cítit. Vyrůstá tam již druhá generace dětí, kteří nikdy neviděli pracovat svoje rodiče ani prarodiče, a žijí jen ze sociálních dávek. Na to jsou lidé, kteří dřeli celý život na šachtě 
a teď jim hrozí výpověď, 
velice citliví.

Jiří Vlček, exšéf Okresního úřadu:
Pro vysvětlení rostoucího napětí mezi Romy a českou populací mi nepostačí několik řádků. Jedním z hlavních důvodů těchto neshod je to, že většina Romů nedodržuje zákonná pravidla soužití ve společnosti a mnohdy je před českými lidmi preferována zejména v sociální oblasti. Znám i případy opačné, které by mohly být romskému etniku vzorem, ale bohužel nejsou popularizovány.

Lukáš Gilányi, Laxus, pomoc pro uživatele drog:
Může to tak působit, ale je důležité podotknout, že vina není jen na straně Romů. Společnost je dlouhodobě negativně naladěná, lidé se nechávají ovlivnit radikály, kteří využijí sebemenší záminku k provokaci, a stát není schopen vyřešit například podmínky sociálního bydlení. Když se přidají některá média a politici, je o průšvih postaráno. Nic ale není černobílé a kolektivní vina Romů je nesmysl.

Emma Hubáčková, operní pěvkyně:
Názory obou stran budou patrně odlišné. V místech, kam romské komunity či rodiny migrují nejvíce, je napětí jistě vysoké. Romové jsou impulzivní, inklinují k migraci, převažuje ekonomická výhodnost chování. Jejich jednání ovlivňují podmínky v místě a v dané komunitě. Ale myslím, že etnické klima se u nás pozitivně změnilo také díky snaze romské elity řešit problém integrace a postavení své menšiny.