Vy jste tady vlastně doma – jste rodák z východních Čech.
Ano, já jsem z Pohoří, mezi Dobruškou a Opočnem. Narodil jsem se v Pohoří, ale otec si postavil v Opočně domeček
a tam jsme se stěhovali.
Jak vůbec vzniklo Divadlo Járy Cimrmana?
To bylo tak. Můj starší rozhlasový kolega, který mě vzal pod ochranná křídla, když jsem do rozhlasu přišel v tom roce 1961, Jirka Šebánek, přišel s nápadem, že bychom mohli založit divadlo. A domluvili jsme se se Zdeňkem Svěrákem, který přišel za rok po mně do rádia, protože jsem si ho tam pozval, abychom si tam jako kamarádi z vysoké zase užili spolupráci a přátelství. Tam byl položen základ Divadla Járy Cimrmana. Netušili jsme, že potrvá pětačtyřicet let. Režisérka Helena Filipová, známá tehdy v rozhlase velmi, protože dělala Hajaju a dělala také nealkoholickou vinárnu U Pavouka, říkala – Neblbněte, kluci, vždyť vy se tím jednou budete živit.
A my jsme se smáli, a ona měla pravdu. A smějeme se,
a nejen sami, kupodivu se smějí i nám, a to je to nejlepší.
V Malostranské besedě jsme začínali v roce 1967. Chodily tam nejdříve takové ty intelektuálnější kruhy, pak se to zvolna rozprostřelo a my zblbli celý národ.
