Už tři roky je možné sledovat vysílání Československé lidové televize Šlágr TV, za kterou stojí muzikanti a manželé Jana a Karel Peterkovi.

Ti úspěšně provozují hudební nakladatelství Česká muzika, v němž vybudovali zřejmě největší fonotéku a videotéku nahrávek české a slovenské lidové muziky.

Podobné zaměření má i Šlágr TV, který před časem vůbec poprvé ve své historii natáčel v Pardubicích.

Těsně před ním nám ochotně odpověděl na několik otázek ředitel stanice Karel Peterka starší.

Proč padla volba právě na Pardubice?
Mimo jiné i proto, že v naší stáji je též pardubický zpěvák a čerstvý držitel titulu Národní umělec Šlágru TV Josef Sochor. Ale hlavně proto, že diváci nám do televize psali, že je jim líto, že kašleme na Pardubice a východní Čechy. Přitom to nebyla pravda. Ale když jsme cítili, že se tyto připomínky množí, řekli jsme si, že by bylo fajn s tím něco udělat. Vždycky ale musí vyjít iniciativa z regionu. Protože se tak skutečně stalo, rozhodli jsme se, že přijedeme a začali jsme hledat vhodný prostor.

A jak se vám zamlouvaly prostory pardubického Výstavního a společenského centra  Ideon, kde jste natáčeli?
Byli jsme tu spokojení. Ale prioritně nám ani o prostory nejde. Hlavní je, aby byli spokojení diváci, aby se tu cítili dobře, aby na ně nepršelo a aby se jich do sálu vešlo pokud možno co nejvíc. A to si myslím, že se v případě pardubického Ideonu podařilo.

Zájem o vstupenky na natáčení Šlágr TV byl v Pardubicích obrovský. Někteří diváci už před Ideonem postávali šest hodin před začátkem pořadu. Co říkáte na takový ohlas?
Samozřejmě mě to těší. A jsem rád, že šlo hlavně o publikum, které přijelo z východních Čech. Síla Šlágru TV není 
v tom, že by za ním jezdilo obecenstvo po celé České a Slovenské republice. Jsem přesvědčen o tom, že má svého diváka všude a to je důležité.

Jak složité je natáčení takového pořadu, jaký vznikl v pardubickém Ideonu?
Pochopitelně je potřeba věnovat tomu určitý čas příprav, ale my už jsme se to za ty tři roky, co Šlágr TV existuje, docela naučili. Měsíčně máme zhruba tři nebo čtyři větší akce, přičemž ty největší počítají s návštěvností kolem dvou tisíc lidí. Z tohoto pohledu tedy natáčení v pardubickém Ideonu nebylo zase tak náročné. To byla akce, která je pro nás tak akorát. (úsměv)

Pro vás osobně ale musí být provoz Šlágr TV docela náročný. Zajistit denní fungování televize, do toho připravovat scénáře jednotlivých pořadů a ještě je moderovat nebo v nich účinkovat, to asi není jednoduché, že?
Dneska už mám pocit, že jsem robot. Zvykl jsem si, že nemám žádný osobní život. V tuto chvíli je to tak, že jsme se vlastně obětovali Šlágru TV. (usmívá se) Ale já pevně doufám, že se jednou dostaneme do stavu, kdy budeme mít dostatek finančních prostředků, abychom si mohli dovolit najmout lidi, kterým věřím a s nimiž jsem třeba v minulosti pracoval, když jsem se podílel na projektech jiných televizí. U těchto lidí vím, že by šli směrem, kterým chci. Možná potom by mohla nastat ta chvíle, že bych si částečně oddychl a zase začal něco dalšího tvořit. Mrzí mě, že teď vůbec nemám čas psát své vlastní, autorské věci.

Vy jste ale zřejmě ten typ člověka, který chce být u všeho, když je za to zodpovědný, nebo to je jen zdání?
Zatím se na Šlágr TV vysílal snad jen jediný program, u kterého bych osobně nebyl podepsán. Zbytek jde přes mou hlavu. Hlavní je, abych to, dá-li Pánbůh, všechno přežil ve zdraví.

A odpočinete si alespoň ve chvíli, kdy se ocitnete na pódiu nebo to je jen další starost?
Když jede kamera, tak ať chcete nebo ne, tak prostě musíte zapnout. A ve chvíli, kdy to člověk udělá, tak už myslí na řadu dalších věcí, až se mu z toho zatočí palice (hořce se usměje). Ale zatím opravdu není zbytí, pořád jsem nějaký generál, který se snaží Šlágr TV někam dotáhnout. V tuto chvíli ještě není prostor na to, abychom mohli někomu říct, aby to šel dělat za nás. Samozřejmě, že mě to teď docela zmáhá, ale nedá se nic dělat. Doufám, že mě tady Pánbůh ještě nějakou dobu nechá a že budu schopen tu svou vizi, kam má Šlágr TV dojít, uskutečnit.

Jaká by tedy byla vaše ideální představa rozvoje Šlágr TV?
Všechno je to o penězích. Přestože nás lidé sledují po celé České a Slovenské republice, v oficiálním měření sledovanosti to nikdo nebere moc vážně. To se bohužel projevuje na podílu na reklamě, který prostě nemáme takový, jaký bych si představoval a jaký bychom měli podle mého názoru mít. Je to evropská rarita a není to úplně normální stav, ale co se dá dělat. Nějaký rozvoj připravujeme. Uvidíme, jak to všechno dopadne.

Co tedy máte nyní v plánu?
Chceme rozvíjet celoplošnou televizní stanici, která by se zaměřovala hlavně na country. Uvidíme, jaká bude budoucnost TV Písnička, jež byla dosud zaměřena na dětského diváka. Buď nám tohle všechno pomůže, nebo zjistíme, že je to celé špatně. Necháme se překvapit…

Když byste hned na začátku věděl, co všechno obnáší práce kolem Šlágr TV a dalších kanálů, šel byste do toho znovu?
Šel. Mimo jiné i proto, když pak člověk vidí ty plné sály nebo když si přečte dopis, 
v kterém mu někdo napíše, že ho Šlágr TV drží při životě nebo že kvůli němu začal znovu žít… To vás hned potom úžasně pozitivně nabije.

A kdy bude čas na vaše autorské věci?
Pár nových písniček mám napsaných, ale jak teď člověk musí řešit spoustu dalších věcí, tak není čas je natočit. V tuto chvíli na to nemám úplně sílu. Ale mám něco nachystané. Přijde mi to docela fajn. Doufám, že to v dohledné době vyjde, zalezu do studia a zkusím zase něco vytvořit.

Vaše skupina Peterka a spol. se zaměřovala hlavně na hudební satiru. Nemáte pocit, že tento žánr na tuzemské scéně chybí?
Děláme ho my. Nikdo jiný tady v podstatě není. Navíc my jsme se tomuto žánru věnovali prakticky celý život. Proto se teď cítím trochu provinile, že na něj není tolik sil a času.