Absolvoval jsem již stovky závodů, a to i v zahraničí. Nelituji peněz, které na to musím vydat. Ale co předvedli pořadatelé sobotního Valentýnského RunGoRun závodu na 14,2 kilometru v Hradci Králové, jsem už dlouho neviděl.
Za mnoho peněz (214 korun) předvedli opravdu málo muziky. Když zaplatím v Německu startovné osm eur, tak určitě dostanu v cíli polévku, buřta nebo pivo (tady jste si museli zakoupit), na trati se mi nabízí občerstvení (tady bylo jen na kratší trati), po cestě vidím, kolik kilometrů mi zbývá do cíle (tady nic).
Jeďte se podívat třeba na jarní běh do saské vesnice Hohenbocka, která pořádá 25. dubna jarní běh na 15,3 kilometru. Za šest eur (156 korun) uvidíte a dostanete všechno to, co jsem uváděl, a navíc čtyřikrát občerstvovací stanici (ale nejen ionťák nebo čaj jako v sobotu!), přesně změřenou trať (v Hradci Králové byla delší, než pořadatel uváděl), u tratě hrající kapelu, tištěný barevný diplom, koláč a nealkoholické pivo.
V Hradci Králové jste za 214 korun dostali místo ve stanu pro uschování zavazadla a nadšeného hlasatele. Nepotřebuji k běhu nutně kapelu, barevný diplom nebo občerstvovací stanice. Jen píšu, co je dnes normální poskytovat za šest eur nebo dokonce 214 korun.
V sobotu to v Hradci nebyl poctivý byznys za vybraných 31 tisíc korun ze startovného. Pořadatelům fuj! Chcete-li odpovědět, navštivte nejdřív nějaký německý venkovský běh.
Oldřich Čepelka
Reakce na lživý článek o Valentýnském běhu
close
zoom_in
Hradec Králové - Reakce na snůšku polopravd a lží uveřejněných v Hradeckém deníku dne 17.února 2015 s cílem poškodit dobré jméno RunGoRun.cz:
Jako organizátor sportovních akcí pod hlavičkou RunGoRun.cz nemohu nechat tento lživý článek „Byznys s běháním? Ano, ale…" od autora Oldřicha Čepelky bez povšimnutí.
Zaráží mě, s jakou agresivitou napadá autor článku pořadatele závodu „Valentýnský běh nejen pro zamilované", který se konal v hradeckých lesích v sobotu 14. února 2015.
Autor článku zde vytýká pořadateli, jak málo za své startovné dostal – občerstvovací stanici pouze na kratší trati, nepoctivý byznys na jeho úkor, atd…
Pokud tedy trať běžel, zjistil by také fakt, že občerstvovací stanice je pro obě délky tratě na stejném místě, tudíž tudy musel proběhnout a měl možnost se občerstvit jako každý jiný závodník.
Autor článku pan Čepelka je zcela jistě zkušený závodník, jak sám v článku uvádí, absolvoval již stovky závodů u nás i v zahraničí a posílá nás jako pořadatele na návštěvu německých venkovských běhů, asi pro inspiraci.
Proto se tedy zkušeného závodníka ptám, proč nečte propozice závodu a co za své startovné dostane?
Já jako amatérský závodník a pořadatel závodů pod hlavičkou RunGoRun.cz toto dělám běžně!
Všechny sportovní akce pod hlavičkou RunGoRun.cz jsou v dostatečném předstihu prezentovány na webu www.rungorun.cz, kde zájemce najde veškeré informace o konkrétních akcích, tedy cenu startovného v jednotlivých závodech a co za své peníze dostane – vše detailně popsáno.
Pokud se mi jako potenciálnímu závodníkovi něco nelíbí, nebo s něčím nesouhlasím, na závod se nepřihlásím a najdu si v nabídce sportovních aktivit přesně tu, která mi vyhovuje. Konkurence je v tomto oboru veliká, tudíž i nabídka závodů toto kopíruje.
Ať už tento lživý článek poškozující dobré jméno RunGoRun.cz napsal kdokoli, náš vzkaz zní: Máme smělé plány do budoucna a v žádném případě si je nenecháme znechutit!
Štefan Petráček
