Tato budova vystavěná našimi předky před 110 lety sloužila celá desetiletí k humanitně-sociálním účelům a za první republiky se jí říkalo Rudolfinum. Dnes se zřejmě stane hlásnou troubou a diktaturou Evropské unie s nesčetnými moderně vybavenými kancelářemi, plastovými okny a novou zateplenou moderní fasádou, kde se uživí spousta úředníků. Krásný park s magnoliemi zmizí i s nádherně tepanou bránou, aby zde mohli parkovat zaměstnanci a přijíždějící byrokrati z Bruselu.

A tak se ptám: Co nato pan starosta a konšelé? Co nato památkáři? To nikomu tato proměna nebude vadit? Jaké sociální cítění museli mít tehdejší radní oproti těm dnešním, když tuto budovu stavěli? Byl se někdo z těch dnešních podívat na protější eldéenku (Léčebna dlouhodobě nemocných – pozn. red.), v jakých podmínkách tam žijí, přežívají a dožívají naši nemocní spoluobčané? Nebylo by lepší tuto budovu nechat pro humanitní účely, ke kterým byla koncipována?

Vím, že tento můj příspěvek k novinovému sdělení je jen výkřikem do tmy, ale jako starý rodilý Hradečák jsem svoje mínění musel napsat.

S pozdravem Jaroslav Havrda