Tomáš Vymetálek, architekt:
Přál bych hradeckému festivalu nezávislých filmů větší publicitu, zdá se mi, že se o tom mezi lidmi málo ví. Osobně hodně fandím tomuto žánru a nezávislým filmařům, kteří nabízejí hodně jiný pohled na film, než například klasická hollywoodská produkce. Velká multikina v nákupních centrech mě svou neosobní atmosférou příliš nelákají, mám raději menší kina, ale těch už je po Čechách málo. Rád vzpomínám na to, když ještě bylo v Hradci spousta malých kin, pomalu jedno na každém předměstí.Takže přeji kinu Centrál co nejvíce návštěvníků festivalu!
Michaela Hartigová, basketbalistka Hradce:
Shodou okolností jsem tento týden navštívila filmové představení v kině a říkala jsem si, jak už je to dlouho, co jsem v kině byla naposledy. Takže to asi mluví za vše, co se týče kombinace mě a filmového světa a toho filmovo-festivalového taktéž. Není to tak, že bych filmy úplně nemusela, ale raději je shlédnu v komornějším prostředí. I když velká plátna mají také něco do sebe, ale to jen v případech filmů s velkým F.
Jiří Vlček, exšéf okresního úřadu:
Dobrý film je podle mne jeden z nejlepších mediálních prostředků. Může velmi dobře zapůsobit na vědomí lidí, je-li dobře obsazen a má dobrou myšlenku. Ve svém mladším věku jsem hltal filmy tak zvané nové vlny. Dnešní filmové festivaly nenavštěvuji, nechávám to mladším. Někdy se hezký film objeví v televizi, a to se rád podívám.
Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol:
Filmy v kině, pokud bych na to měl čas, mám rád. Je to jiný prostor – kvalita zvuku a obrazu, absence telefonu a domovního zvonku, žádné úkoly, které by mne rušily. To je fajn, film si člověk užije, může být do něj vtažen. Pokud ovšem v blízkém okolí nesedí vášnivý pojídač popcornu či hlasitý bonbonožrout. Během roku dám tak dva až čtyři filmy, na víc nemám čas. Na festivalu filmů jsem žádném nebyl, ale dcera a syn si je docela užívají.
