V kině strávila celé dětství. Tak tu i pracuje

Jaké filmy jsou vaše nejoblíbenější?
To se špatně určuje. Mám ráda psychologická dramata, a pak takové ty hořkosladké filmy, velké životní příběhy, které jsou stále aktuální, nadčasová témata lidského života a vztahů. Mám ráda, pokud je film vizuálně zajímavý. Ale jinak jsem celkem klasik. Můj úplně nejoblíbenější film jsou Revizoři, což je maďarský film, který se odehrává v budapešťském metru.

Maďarské filmy se ale do běžné distribuce příliš nedostanou…
Rozhodně ne všechny, ale většinou, když projdou nějakým naším velkým festivalem, tak je  pravděpodobnost, že se pak do kin dostanou.

Jinak takový film nemá žádnou šanci?
Jak který, záleží na distributorech. Ti rozhodují, který film by mohl být zajímavý pro českého diváka. Měří se to právě třeba tím úspěchem na festivalu, nebo velkými hereckými nebo režisérskými jmény v titulcích.

Zvyšuje se obliba evropských snímků nebo nás stále válcuje americká produkce?
U nás v kině jsou diváci jiní než v multiplexu. Takže vyhledávají jiné filmy. Ale to se nedá mluvit o obecném vkusu českého diváka. Evropské filmy jsou stále menšinovou zábavou.

A obecný vkus hradeckého diváka?
To se nedá  přesně určit. Dalo by se říct, že se mění nebo posouvá, stejně jako nabídka kin. V posledních letech je třeba velký boom dokumentů. U nás právě probíhá divácky velmi úspěšné léto. Je to samozřejmě i díky nabídce filmů za čtyřicet korun. Spousta lidí by si třeba některý promítaný film nevybrala, ale díky nízkému vstupnému přijdou, protože mají zrovna chuť jít do kina. I na základě toho si lidé mohou vypěstovat oblibu i jiných než komerčních snímků, protože je zaujme něco nového.

Které akce v Bio Central jsou pro Hradečáky obzvlášť lákavé?
Nedávno se promítala show Monty Python, která byla velmi dobře navštívená. Úspěšné jsou také přenosy z Metropolitní opery nebo balet. Hradec nemá operní ani baletní scénu a tohle je alternativní možnost, jak takové představení navštívit.

S jakým úspěchem se setkal projekt Bio Central Naslepo, kdy lidé předem neví, co se bude promítat?
Naslepo je velice úspěšný projekt, asi náš divácky nejoblíbenější. Diváci se podle mě vždy těší, co pro ně vymyslíme, a to překvapení pak vytváří v sále úplně super atmosféru. Formát jsme převzali z pražských kin, kde bývá právě na tohle promítání plno.

Pracovat v kině je určitě sen řady lidí. Jak jste k takové práci vlastně dostala vy?
Když jsem byla malá, tak moji sousedi pracovali tady v kině. Paní trhala lístky a pracoval tu i její manžel. Zhruba od dvou let jsem tu byla pořád, v podstatě jsem tu vyrůstala. A pak mě jednou napadlo si tu o práci prostě říct. Tak jsem se sem dostala – nejdřív jsem uklízela, prodávala a trhala lístky a obsluhovala za barem. Pak jsem měla nějakou dobu pauzu, a když kino převzal Petr Vítek, nabídla jsem mu, že pomůžu opět do kina dostat lidi a on mi na základě toho nabídl práci. A tak jsem zase zpět.

Co všechno tu teď děláte?
Starám se o PR, konzultuji s kolegou grafické materiály kina, vymýšlím „projekty", vybírám ale také výstavy, koncerty a doprovodný program a mluvím do provozu baru.

Kromě toho jste s kamarádkami založila Ateliér Ženy…
Ano, od roku 2009 se scházíme a pořádáme různé workshopy, a třeba na divadelňáku děláme pravidelně bleší trh. Nemáme žádnou právní formu, působíme spíš na přátelské bázi.

Jaké má letos Ateliér plány?
Po zhruba roční pauze jsme trochu obměnily osazenstvo a v nové sestavě bychom chtěly nastartovat znovu kreativní workshopy ve Studijní a vědecké knihovně.

Co si pod takový workshopem můžeme představit?
Způsob jak tvořivě strávit volný čas. Bez ohledu na dovednosti. Je to všechno od malování, šití, vyšívání, vázání až po koláž.

Můžou přijít i muži nebo jsou to akce jen pro ženy?
Název Ateliéru je trochu matoucí, ale naše akce jsou úplně pro všechny. Nikoho nediskriminujeme a vtipné je, že standardně první, kdo se přidá, jsou kluci.

Co dalšího vás ještě baví?
Úplně nejvíc ježdění na kole. Ne daleko. Spíš tady po Hradci, na tom jsem závislá.

Který film vás zaujal v poslední době a doporučila byste ho ostatním?
Grandhotel Budapešť, který natočil Wes Anderson. Je to vizuálně skvělý film, má v sobě napětí i super příběh.