Tomáš Vymetálek, architekt:
Byla krásná, milá, ráda a často zasněná, jak by řekl Karel Gott: Štíhlá, hezky klenutá a taky celkem vysoká. A trvala docela dlouho. Zkrátka taková jak má být. Nezapomenutelná.

Michaela hartigová, basketbalistka Hradce:
Tak když se na chvilku zamyslím, tak mi střípky z prvního  zamilování se hlavou  proběhnou, ale jako z růžové knihovny to rozhodně nebylo. I když to mělo své kouzlo, tak to moc šťastně nedopadlo. Všechno tohle k tomu ale patří  a teď mám alespoň vzpomínky k pousmání. Krásného Valentýna všem!

Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol:
S ohledem na můj věk a dlouhotrvající první manželství nevím, jak bych měl odpovědět. V prvním případě si to již nepamatuji a v tom druhém bych nechtěl něco pokazit. Ale vážně! Rozhodně různých lásek, platonických i realizovaných, bylo během mládí dostatek, ale osudových asi ne. Ovšem to období hledání, tužeb a experimentů bylo zajímavé a potřebné. Nemyslím si totiž, že první láska by měla být definitivní. Asi takové případy jsou, ale víc pravděpodobně bude těch s neslavným koncem. Ono je potřeba asi získat nějaké zkušenosti, aby potom člověk nedostal moc velkou ťafku.

Jiří Vlček, exšéf okresního úřadu:
Svátek Valentýna ve mně nevzbuzuje již žádnou romantiku. Mou první láskou byla paní učitelka, potom holčička s mašlí, dále již následovala technika - kolo, motorky a auto. Další citové vztahy si jménem nepamatuji a ani nechci (co kdyby byly ty babičky ještě naživu!). Lásku však nepodceňuji, je to nejkrásnější cit. Jsem rád, že jsem ji poznal a přeji to každému člověku.