Michaela Hartigová, basketbalistka Hradce:
Vybaví se mi jediné – 1. československý prezident. Tento přívlastek ho vystihuje  nejvíc. Nejen svým nápadným, sympatickým vzhledem se neodmyslitelně zapsal do paměti lidí. TGM, nebo-li „Prezident Osvoboditel„  jak ho také můžeme oslovovat, se nám připomíná svou nadživotní sochou na  Masarykově náměstí a připomíná nám, jak moc důležitý pro nás svého času byl!

Tomáš Vymetálek, architekt:
Když se mluví o osobnosti  Tomáše Garriqua Masaryka, tak se mi  úplně nejdříve ze všeho vybaví jeho portrét visící v rohu restaurace na Masarykově chatě v Orlických horách, který tam vídám už od svého dětství a vždy si pod něj rád sedávám. Byl to prezident, k němuž měli Češi skutečnou úctu a respekt. Kde jsou ty doby…

Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol:
No přeci tatíček! Ale ne můj, nýbrž národa. Přestože mnozí badatelé a pseudobadatelé se mnohdy snaží najít v jeho životě slabé stránky, tak pro mne znamená osobu, která historicky morálně držela sebevědomí a naději Čechů. A to i jako odkaz. Kdybych si věšel prezidenty v kanceláři, tak bych tam viděl raději jeho než to, co nás zatím potkalo. A došlo i na slova jeho oblíbené písničky – taky máte dojem, že se kolečko polámalo?

Jiří Vlček, exšéf okresního úřadu:
Při vyslovení jména Masaryk, přestože ho znám jen z literatury a vyprávění rodičů, se mi vybaví jeho přínos hlavně pro Československo, který nelze vyjádřit  několika řádky. Oceňuji například  jeho mravní zásady,  skromnost, 
i to, že na rozdíl od našich současných politiků uměl otevřeně přiznat  svou chybu. Jsem hrdý na to, že jsem občanem státu, který Masaryk zakládal, prezentoval ve světě a úspěšně vedl.