Současná situace v nejmenší vládní straně – Věcech veřejných (VV) – připomíná hotový cirkus. Protikladné zprávy, které z něj vycházejí skoro každou hodinu, stejně jako úniky informací či teatrální gesta některých členů vybízejí k otázce a úvahám, kolik ještě má strana ve svých poslaneckých řadách podobných neřízených střel a zda dění z konce minulého týdne nebylo předehrou ještě k něčemu většímu.

Ačkoliv o právě uplynulém víkendu bylo na východě Čech krásné počasí, díky kterému mohli lidé spíš vyrazit na jarní procházky nebo připravovat své zahrádky na sadbu, v Praze bylo nepochybně rušno. A to nejen v sídle Věcí veřejných a sídle premiéra, ale především na Pražském hradě.

Prezident Václav Klaus, který se ve čtvrtek vrátil z týdenní státní návštěvy Jižní Ameriky, zcela nepochybně strávil velkou část víkendu konzultacemi a schůzkami s klíčovými aktéry a je možné, že v nejbližších hodinách či dnech opět vystoupí „z ústraní“ a téměř rozeprané koaliční strany přivede k dohodě. Aby bylo úplně jasno, tuto dohodu jim nadiktuje přímo on sám. Díky váze své autority a svým zákulisním vyjednávacím schopnostem mu v žádném případě nedělá problém postavit do latě i premiéra Petra Nečase. Domnívám se, že dojde-li k dohodě, bude plná překvapení a nečekaných výsledků. Poraženi budou všichni, vítězem pouze prezident Klaus.

Ale zpět k Věcem veřejným. Aktuální dění v jejich straně úplně v celé nahotě ukazuje, že v žádném případě nejde o klasickou parlamentní stranu, ale spíš jen podnikatelský projekt, v němž jsou poslanci něco jako zaměstnanci nebo manažeři ve firmě. Jednou za čas přijde šéf, ředitel či majitel (v tomto případě rozuměj Vít Bárta) a všem autoritativně řekne, co se bude dělat, jak pro co hlasovat a kdo má co říci. Diskuse je vyloučena, všichni prostě budou poslouchat!

O tom, že model řízení strany je blízký těmto manažerských postupům, svědčí fakt, že řada poslanců, kteří formálně stojí stále za Bártou a Johnem, nemají svůj názor a nevědí, koho případně podpoří, zda chtějí ještě vládu s ODS a TOP 09. Jediné, co nechtějí (a předpokládám, že to nechtějí ani poslanci z jiných stran), jsou předčasné volby. Protože i když od Nového roku došlo k docela razantnímu skrouhnutí poslaneckých platů, mít povolání zákonodárce je stále velmi slušně placený džob. A poslanci si beztak nabrali hypotéky, nakoupili auta a podobně a potřebují to splatit, většina z nich by se totiž v civilním životě k slušné práci a slušným penězům jen na základě svých schopností nedostala.

Současné dění v pražské nejvyšší politice je tak hrubou fackou do tváře obyvatel této země. Ale pozor, to nejsou jen ti pražští, sedí tam i zákonodárci odtud, z východních Čech. A my jsme si je vybrali. Na tohle je tam však nepotřebujeme. Nemudrujme o nich jen v hospodě u piva. Oni to musí slyšet. Řekněme jim to, a hezky důrazně!