Tomáš Vymetálek, architekt:
Já jsem tedy nekuřák, prostory bez kouření vyhledávám, ale proč by si každý majitel hospody či kavárny nemohl sám rozhodnout, jestli bude kuřácká nebo nekuřácká. Ať si zákazníci sami vyberou, do jakého typu hospody chtějí chodit, proč to majitelům zákonem přímo nařizovat. Osobně se ale obávám, aby nám jednou shora nezakázali pít v hospodě i pivo, vždyť alkohol je taky neřest.

Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol:
Jsem zapřísáhlý celoživotní nekuřák, pokud nepočítám asi tak cigaretový experiment ve 3. třídě. Proto je mi rozhodně lépe v nekuřácké restauraci. Ovšem kouření v restauracích obecně? Myslím si, že ty jsou někoho a je jenom na něm, jak to tam bude vypadat! Pokud se rozhodne, že přijde o stovky zákazníků, kteří nechtějí být mezi kuřáky, je to jeho  riziko. A já jako zákazník se přece mohu rozhodnout, kam půjdu. S generálním zákazem tedy nesouhlasím.

Michaela Hartigová, basketbalistka Hradce:
Záludná otázka. Když bych měla říct ano nebo ne, rozhodnu se jednoznačně pro ano. Jako nekuřák je to pro mě automatická odpověď. Když by ale pro kuřáky byl vyhraněn  prostor, kde by kouř neobtěžoval  zbylé návštěvníky restaurací, hospod, tak proč ne. Je to podle mě kompromis, který by mohl vyhovovat všem lidem.

Jiří Vlček, exšéf okresního úřadu:
Kouření se stalo nedílnou součástí moderního člověka již v minulém století. Příklady nám byly předkládány všude - filmy, významné osobnosti, literatura atd. O škodlivosti kouření na zdraví nelze pochybovat. V hospodě jsou tímto ohrožováni nejen aktivní, ale i pasivní kuřáci. A v zakouřeném prostoru nelze vychutnat  dobré pivo.