Je finalistkou historicky prvního ročníku soutěže Česká Miss 2005 a také držitelkou titulu Miss International v soutěži Miss Jadran z chorvatského Hvaru.

Sympatická rodačka z Pardubic Kateřina Sedláková už však klání o prestižní korunky královny krásy dávno vyměnila za její dvě velké lásky - herectví a zpěv.

Absolventka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde vystudovala obor muzikálové herectví, je v současné době v jednom kole. Neustále pendluje mezi Prahou, kde žije, Pardubicemi, Brnem a Mostem. Nově má přibýt na tento seznam také Plzeň…

Do toho ještě zpívá v kapele s Barborou Polákovou, s kterou si v sobotu večer v pražském Hudebním divadle Karlín společně vychutnaly vítězství na prestižních cenách Anděl v kategorii Objev roku a Skladba roku za hit Nafrněná. Ten živě zazpívaly v přímém přenosu České televize.

Ve svých rodných Pardubicích účinkujete ve Východočeském divadle hned ve dvou muzikálech - Cabaret a Limonádový Joe. Jaké to je působit na domácích prknech?
Je moc příjemné být doma, přestože už v Pardubicích dlouho nebydlím. Beru to jako splnění jednoho ze svých snů. Vždyť jsem se do Východočeského divadla chodila dívat na představení už jako dítě.

Co vás na těchto dvou pardubických inscenacích oslovilo?
Mám ráda muzikál a těší mě, že se mu i v Pardubicích můžu věnovat. Cabaret se mi stal osudovým titulem. Už na škole jsem si ho oblíbila, zpívala jsem z něj spoustu písniček.
A teď mám možnost ho hrát
v Pardubicích a v Mostě. Za to jsem opravdu vděčná.

Proč?
Domnívám se, že je to dílo, které je zrcadlem každé doby, i když příběh vypovídá o druhé světové válce. I dnes je Cabaret hodně aktuální.

Liší se pardubické nastudování od toho mosteckého?
Jsou to úplně jiné inscenace. V Pardubicích ji režíroval Petr Novotný, v Mostě mladý Pavel Ondruch, který s Východočeským divadlem rovněž v minulosti spolupracoval. Mostecká verze je o trochu drsnější než pardubická.

Když člověk účinkuje ve dvou verzích jednoho titulu, nestane se mu třeba, že chvíli musí přemýšlet, kterou zrovna hraje?
Jakmile má člověk na sobě kostým a stojí na jevišti, najednou už ví, co má dělat. Samozřejmě se někdy stávají různé boty, ale já mám zatím docela štěstí, že se mi vyhýbají. Vždycky to nějak dopadne. A pokud se něco takového přihodí, tak jsou na jevišti kolegové, kteří vás zachrání.

Čím si vás získal pardubický Limonádový Joe?
To je nestárnoucí česká klasika, kterou musí znát snad  každý. Baví mě hlavně skvělým humorem i nádhernými písněmi.

Momentálně vás hodně zaměstnává spolupráce s kolegyní Barborou Polákovou, která 
prorazila i jako zpěvačka. Vy jste členkou její kapely. Jak
k této spolupráci došlo?
Díky divadlu. S Bárou jsme se seznámily v pražském Hudebním divadle Karlín při muzikálu Lucie, větší než malé množství lásky, který shodou okolností režíroval kmenový režisér Východočeského divadla Petr Novotný. Bára  
v něm hraje Lucii, já její sokyni Andreu. Tehdy přišla s nápadem, jestli bych ji nedoprovodila druhým hlasem v písničce Noc od skupiny Lucie při jejím vystoupení v pražské Malostranské besedě. Přišlo mi to zajímavé, a tak jsem souhlasila. Párkrát jsme to pak zopakovaly na dalších akcích, až jsme si na sebe zvykly. (smích) Navíc nám pár lidí řeklo, že naše hlasy k sobě hezky jdou.

A to byl zřejmě první krok k tomu, abyste se stala členkou její kapely…
Zhruba před rokem přišlo jedno vydavatelství s nabídkou na desku. Tehdy už byla dlouho venku písnička Kráva, která se stala hitem. Bára v té době měla v šuplíku několik textů a spolupracovala s Davidem Hlaváčem, který skládá muziku. Ten se stal kapelníkem a protože jsem byla v té době při ruce, oslovila i mě. Začaly vznikat další písničky a najednou už jsme točili album. Šlo to tak strašně rychle, že jsem z toho byla trochu 
v šoku. Pamatuji se, jak mi tehdy Bára oznámila tři radostné věci najednou, že čeká miminko, že budeme mít kapelu a že vznikne deska. Nevěděla jsem, z čeho mám mít větší radost. Byl to nádherný pocit a dodnes se z toho všeho vzpamatovávám. Vlastně jsem se ještě ani nestačila pořádně nadechnout. (smích)

To, že jste v jednom kole, vám ale asi nevadí, ne?
Je fakt, že se teď opravdu nenudím. Uvidíme, jak se to všechno povede skloubit. Momentálně mě nejvíc zaměstnává právě spolupráce s Barborou Polákovou. Čeká nás toho skutečně hodně, koncerty na festivalech v létě a na podzim turné. Do toho mi přišla nabídka na hostování v plzeňském divadle…

Co je to za nabídku?
Trochu jsem zariskovala a přijala dvě krásné nabídky, které se neodmítají. Od května budu zkoušet roli Terezy 
v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Na to pak naváže autorský muzikál, který píše Karel Steigerwald. Pracovní název je Lída Baarová. V něm bych si měla zahrát Magdu Goebbelsovou. To myslím, že bude velký herecký protiúkol.

A do toho ještě role v pražském Hudebním divadle Karlín…
Ano, tam hraji v muzikálu Carmen menší roli Isabely. Je to městská dívka, takové trochu třeštidlo, které pomalu neví, co je život. Carmen ji do něj zasvěcuje, učí ji, jak komunikovat s muži. Je to celkem vtipné.

A vy se v této roli objevujete
v plavkách…
To už moc vtipné není. To je takový očistec. Snažím se být přirozená a nevnímat, že se na mě v tu chvíli dívá tisíc lidí. Na druhou stranu bych měla být ze soutěží krásy zvyklá. Dnes to beru tak, že divadlo zkrátka zrcadlí reálný život a v něm také čas od času chodíme v plavkách. (smích)

V Karlíně se navíc chystá nový muzikál Bonnie & Clyde, kde byste se také měla objevit.
Ano.

Jak to všechno chcete stíhat?
Je pravdou, že už teď mám zaplněný každý víkend od září do poloviny listopadu koncerty s Bárou Polákovou. Doufám, že mi divadla vyjdou vstříc nebo že budu mít alternaci, s kterou se bude dát 
v případě potřeby domluvit.

Nemáte strach, abyste to všechno zvládla?
Spíše se na všechno těším. Bude to nabitý podzim, během kterého navíc oslavím i své životní jubileum - třicet let.

V minulosti jste se objevovala i v televizi či filmu. Zahrála jste si například v seriálech Ordinace
v růžové zahradě, Cesty domů, Trapasy, Svatby v Benátkách nebo ve filmech Rafťáci či Ulovit miliardáře, kde jste dokonce ztvárnila jednu z hlavních rolí. Rýsuje se něco nového?
Občas točím. V novém seriálu Četníci z Luhačovic budeme hrát společně s Haničkou Holišovou šantánové zpěvačky. Chystám se i na nové díly seriálu Policie Modrava, kde budu mít menší roli. Člověk si ale musí rozmyslet, jestli půjde na nějaký casting nebo ne, když je teď plně vytížený prací v divadle a v kapele.

Zvláště, když má práci v různých místech republiky…
Je to náročnější. Ideální je, když to jsou štace tak hodinu od Prahy. Jezdím ráda vlakem a ten čas v něm rychle uteče. Vždycky si něco přečtu nebo poslechnu nějakou hudbu. Beru to jako odpočinek. Ve vlaku naberu sílu a na tu cestu se docela i těším. Autem by mě asi tak nebavila, protože tam se člověk musí plně soustředit na jízdu, kdežto ve vlaku může v klidu relaxovat.