Na úterním zasedání zastupitelstva města se situace kolem hájenky dostala na program v bloku určeném pro připomínky občanů. Výsledkem byla půlhodinová debata, kde se vystřídaly argumenty z řad odpůrců projektu i odpovědi a vysvětlení hlavně příslušných náměstků primátora. V diskusi bylo potvrzeno, že šlo o dlouhodobější záměr, který prošel orgány vedení města, ale i příslušnými výbory a komisemi v minulém kalendářním roce. Jádrem sporu bylo tvrzení některých zastupitelů o nedostatečné informovanosti, vedení města tento názor odmítlo a argumentovalo ve smyslu, že požadované údaje byly pro zastupitele přístupné a bylo jen potřebné v rámci svých uskupení je předat dál. Po jednání poskytl Deníku obsáhlý rozhovor ředitel Městských lesů Milan Zerzán. Právě na něj se poslední dobou taktéž snášely výčitky mnoha zastánců staré fořtovny, kterého mnozí označili jako „škůdce lesa".

Co na kolotoč, který se poslední dobou okolo vás roztočil, říkáte?
Vadí mi, že v předložené petici se objevují polopravdy a fabulace poškozující dobré jméno naší společnosti. Nijak nejsou příjemné ani osobní invektivy, které se objevily v souvislostí s kampaní na sociálních sítích . Petenti asi neví se, že objekt hájenky, kde žije cizí nájemce pan Vojtěch, není majetkem Městských lesů. Městské lesy jako společnost vlastněná městem se řídí rozhodnutími jejich orgánů, rady a zastupitelstva města. Po projednání v představenstvu pak daná rozhodnutí realizují. Je pak na nás řešit podmínky, za kterých se například zmiňovaná stavba vznikne a bude se užívat. Je k tomu pochopitelně nutná vzájemná komunikace a spolupráce. Hodně se v tomto směru jednalo a jsem rád, že kompetence a odpovědností jsou jasné a na situaci máme s vedením města podobný názor.

Hájovna tedy není ve vašem majetku?
Je nutné zdůraznit, že hájenka není v našem vlastnictví. Část, ve které žije cizí nájemce, patří městu. Původní myšlenka byla objekt opravit, později i na základě požadavků pana Vojtěcha, se uvažovalo o rekonstrukci obou části najednou. Uvažovalo se o tom, že v naší půlce vznikne byt pro lesního a zadní část bude využita pro potřeby lesní pedagogiky dětí. A to přístavbou zázemí v podobě altánku, kde by děti mohly pracovat, tvořit a ukrýt se před nepřízní počasí s možností okamžitého přístupu do lesa.

Jak se tedy z opravy stala demolice?
Město vypsalo zakázku na opravu. V tu dobu se ještě neuvažovalo o environmentálním centru, ale o zázemí, kde by probíhala lesní pedagogika. Byl vypsán tendr, město nás požádalo o jeho zúřadování. Vypsali jsme výběrové řízení dle pravidel města. Oznámení bylo posléze vyvěšeno na úřední desce a přihlásil se jeden zájemce, pan architekt Zadrobílek, který splnil všechny náležitosti. Proto byl vybrán komisí jako zhotovitel projektu. Smlouva byla podepsána mezi ním a městem a měl předložit návrhy ohledně opravy.  Po zhodnocení technického stavu vznikly čtyři varianty, všechny na nový objekt. Oprava hájovny s novým prostorem pro lesní pedagogiku navrhována nebyla, vycházelo se z ekonomických důvodů. Ale nyní se zdá, že se vrací opět do hry.

Proč tato diskutovaná vámi navrhovaná varianta neprošla?
Pan architekt usoudil, že stará budova a nové zázemí formou altánu se k sobě moc nehodí, navíc i ekonomicky by to nebylo dobré řešení.

Neprošla ani varianta, že by centrum sídlilo přímo v hájence?
Dle mínění projektanta prostor dosavadní budovy nesplňuje normy pro veřejný prostor.

Byl tedy zvolen projekt UFO.
Varianta kruhové dřevostavby byla projednána v komisích města a schválena byla 24. března 2015 na zasedání rady města.

Co říkáte na nesouhlas v podobě petice?
Už jsem to trochu zmínil. Petice je dle mého mínění částečně řízena a hlavně vznikla na základě nepřesných informací, otázkou je, zda záměrně. Mrzí mne, že na sociálních sítích byly mazány naše příspěvky. Jsou tam zřejmě i imaginární profily. Objevily se tam zcela zkreslené až nepravdivé informace (beton, doprava, způsob využití). Není to férový boj a skoro nikdo se nás na nic neptal. To, co se okolo centra začalo dít, jsem nikdy nezažil. Přitom o všem se dá diskutovat, ale na úrovni.

A ptal se vás vůbec na váš názor ohledně připravovaných variant?
Ano, ale šlo hlavně o funkčnost provozu z pohledu odborníka v oboru.

Hodně se také mluví o samotném umístění UFA. Proč podle vás město zvolilo právě hájovnu U Dvou šraňků?
Vybrat nejvhodnější variantu není jednoduché. Musí se zohlednit přístupnost, dostupné sítě, případné vynětí z pozemků. Toto místo má kouzlo v tom, že to kdysi byla spojnice mezi věnnými městy Vysokým Mýtem a Hradcem Králové. Byla to mýtská cesta, kde se pohybovalo tisíce kupců. Proto město v roce 1903 tuto hájovnu, která vyhořela, obnovilo. V kronikách jsme posléze dohledali, že tu byli umístěni dva hajní. Ti měli přímo v popisu práce na vyžádání lidem rozdávat chléb a mléko. Tomu já v uvozovkách říkám první rekreační funkce. Navíc se v místech nacházejí inženýrské sítě a došlo by tam k minimálním zásahům do porostu. Vše tak začalo myšlenkou opravit střechu, která je v havarijním stavu. A to ani nemluvím o sklepě, který je zralý na zalití betonem.

Kdyby však město dál trvalo na tom, že UFO postaví, jaké místo by podle vás bylo to nejlepší?
Lepší místo není. Ale pokud by se pro umístění stavby hledalo jiné vhodné místo, nabízí se bývalá myslivecká střelnice. Zde by se rozhodně musel udělat průzkum ohledně předpokládané ekologické zátěži. Sítě by se pak daly dotáhnout z nedaleké vojenské střelnice. To je jediný vhodný prostor, kde by se moc nekácelo, ale rozhodně by to bylo vše dražší, určitou výhodou je dostupnost.

Co to je lesní pedagogika?
Zvyšující se nároky veřejnosti na les a jeho užívání vedou k potřebě komunikace s veřejností. Zájmem společnosti je přiblížit lidem prostředí lesa se všemi jeho funkcemi, prohloubit u nich zájem o les a o dřevo jako obnovitelnou surovinu, zlepšit vztah moderní společnosti k lesu a přírodě vůbec. Důležitým úkolem je objasnit veřejnosti význam hospodaření v lese, aby lépe porozuměla práci lesníků. Společnost tuto činnost provozuje od roku 2006 a pořádá pravidelné programy lesní pedagogiky pro děti z mateřských a prvního stupně základních škol. Dodnes bylo účastno na těchto programech přes sedm tisíc dětí. Učebnou je vlastní les, ne sál s promítačkou, ale je potřebné mít pro tuto činnosti odpovídající zázemí.

Druhá rovina příběhu je pak „Robinson" Miroslav Vojtěch.
V hájenkách vždy bydleli hajní. Za socialismu dostávali tyto objekty, po celé republice, i další zaměstnanci, například lidé zabývající se těžbou. Pan Vojtěch u nás pracoval jen pár měsíců jako soukromý traktorista, ale brzy skončil. Nikdy nenabídl, že pro nás bude něco dělat, nebo že by s námi chtěl spolupracovat, pouze v té hájovně bydlel. Z toho jasně vyplývá, užívat slovo hájovna je v tomto kontextu chybné.  Dle mého názoru se jedná o nájemní byt s poměrně lukrativní smlouvou, nájemné mu bylo radou města v roce 2012 o polovinu sníženo na základě jeho žádosti. Tam uváděl mnoho stavebních závad včetně přípojek od střechy až po sklep, které mu negativně ovlivňují úroveň bydlení. Budova byla přitom opravena v roce 1995. Umím pochopit, že z toho místa nechce, vzhledem k nadstandardním podmínkám.