Michaela Hartigová, basketbalistka Hradce:
Ještě nikdy jsem se takové akce nezúčastnila, takže nemohu soudit. Pokud se ale pejskům nijak neubližuje, což předpokládám že ne, tak proč voříškiády nepořádat? Určitě to musí být fajn podívaná , když se na jednom místě sejde „směsice psích ras". Já osobně vyhraněný typ psí rasy a psů obecně nemám. Prostě musí být sympaťák na první pohled a pak má vyhráno.

Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol:
To, že někdo uspořádá podobnou akci je chvályhodné. Vždyť ti narození voříšci nemohou za nezodpovědné smilnění svých zploditelů, které vedla jen vášeň a nedbali na rodokmen. Když si je někdo vezme a bude je mít rád, tak jen dobře. Pokud pes dá lásku a věrnost, tak to je, na rozdíl od lidí, upřímné. A je jedno, jestli to je od šampióna Horního Pocidliní či voříška.

Jiří Vlček, exšéf okresního úřadu:
Pes – přítel člověka. Měl by být všude tam, kde se člověk může o něj zodpovědně postarat, všude tam kde nikomu nevadí a všude tam, kde je potřebný. Podle mne je jedno, jestli je to voříšek nebo pes s rodokmenem. Všichni pejsci mají mimo jiné rádi pohyb a pochvalu za nějaký ten zdařený kousek. Voříškiáda je zábavná nejen pro lidi ale i pro psy, pokud je ale jejich  majitelé na vystoupení nepřipravují pod hrozbou trestu.

Tomáš Vymetálek, architekt:
Pokud bych si pořizoval psa, tak určitě německého ovčáka a k němu do dvojice nějakého malého voříška z útulku. Zatím mám zkušenosti jen s kočkou, ale ne žádnou šlechtěnou, ale obyčejnou domácí. Voříškiády jsou hezkou příležitostí jak se mohou lidé pochlubit a potěšit s pejsky.Myslím, že hlavně děti tyhle akce milují. Vzpomínám si, že jako malý kluk jsem si kdysi u babičky na podobné akci koupil za deset korun malé kotě.