Stůj, připrav se, můžeš jet. Už malé děti ve školce se učí a vědí, jak funguje semafor a co která barva znamená. Vůbec první semafor, neboli světelné signalizační zařízení, jak přístroj nazývají odborníci, začal fungovat před více než 150 lety. Proč jsou ale jeho barvy zelená, žlutá a červená? Právě na tuto otázku odpovídá Deník v dalším díle seriálu 100 otázek a odpovědí. Vysvětlení souvisí s tím, jak lidský mozek vnímá jednotlivé barvy.

Úplně první semafor byl nainstalován v Londýně, v roce 1868. Barvy na něm musel ručně přepínat policista. Přístroj využíval k zastavování kočárů, které umožnily bezpečně projít lidem přes silnici k budově londýnského parlamentu. Technologická novinka nakonec fungovala pouze měsíc - pak totiž semaforu prasklo jedno ze světel, obsluhujícího policistu zranilo, a bylo po slávě.

Zdroj: DeníkTaké vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám je na adresu 100otazek@denik.cz.

Rozmach semafory zažily nakonec až ve dvacátém století. Vypadaly ale trochu jinak, než je známe dnes. „Původně byla soustava dvoubarevná, tedy nastávala změna z červené na zelenou, obdobně jako je to u chodců," nastiňuje pro Deník Tomáš Tichý z Ústavu dopravní telematiky Fakulty dopravní ČVUT v Praze.

Žlutá barva byla doplněná později. Důvodem bylo zvýšení bezpečnosti. Řidiči si výhodu třetí barvy na semaforu jistě dovedou živě představit. Když se totiž řítí do křižovatky, kde svítí zelená, v momentě, kdy neexistoval mezistupeň a okamžitě po ní nastala červená, museli umět zareagovat opravdu rychle.

Zeptejte se na cokoli a Deník najde odpovědi. S pomocí expertů…
Jsou zebry černé s bílými pruhy, nebo bílé s černými pruhy?

Trio barev už na semaforech zůstalo dodnes a lze jej najít na zařízeních na celém světě. Důvod, proč byly již od počátku existence semaforů zvoleny tyto barvy souvisí s fungováním lidského mozku a očí. „Dotaz, proč jsou na semaforech zelená, žlutá a červená, je spíše lékařská a psychologická otázka, než dopravní. Zelenou a červenou barvu vnímáme velmi rychle, k tomu máme uzpůsobeno oko. Ostatní barvy se z těchto míchají a my si je "dokreslujeme"," říká Tichý.

Nejde ale pouze o fungování lidských očí. Barvy na nás vplývají také psychologicky. „Červená určuje nebezpečí, žlutou lze vnímat jako upozornění, že dochází k nějaké změně či nebezpečí. Zelenou zase vnímáme v přírodě jako pozitivní a uklidňující," poznamenává Tichý. Třeba modrá podle něj evokuje nebe nebo noc, a tím pádem na ni lidský mozek nereaguje jako na nebezpečí. Na semafory tak není právě vhodná.

Červená a žlutá mají pro využití v dopravě ale i další přednosti, než jen to, že vyvolávají u lidí jisté reakce a ostražitost. „Tyto dvě barvy jsou také nejlépe vidět za snížené viditelnosti. Také proto se na majácích aut integrovaného záchranného systému v zahraničí k modrému světlu doplňuje červené," uvádí Tichý.