Čelist byla objevena při vykopávkách na nalezišti Sima del Elefante (španělsky „Sloní jáma“) v pohoří Atapuerca, které je známé svými bohatými fosilními pozůstatky. Předpokládá se, že jde o úlomky z nejstarší lebky svého druhu, jaká se kdy v Evropě našla. Nalezené fragmenty tvoří část horní čelisti, takzvané maxilly, a zub hominida, který žil přibližně před 1,4 miliony let, uvedli vědci v tiskové zprávě. O objevu informoval magazín Science Alert.

Zdroj: Youtube

Skupina hominidů (podle českého názvosloví „člověkovitých“) zahrnuje všechny žijící i vyhynulé členy rodokmenu lidí a lidoopů, tedy jak lidi a jejich rané příbuzné, tak i lidem nejpodobnější primáty, konkrétně orangutany, gorily a šimpanze. 

Čelist starší než ty dosud nejstarší

Až dosud se za nejstarší známé fosilie hominidů v Evropě považovaly pozůstatky, vykopané v Sima del Elefante v roce 2008 a datované do doby před 1,2 milionu let. Také tento nález zahrnoval část čelisti, v tomto případě dolní, a dále několik fragmentů kostí. Nález byl popsán ve studii poblikované v roce 2012 v British Dental Journal.

Nejnovější objev některé vědce překvapil, protože nepředpokládali, že by se v daném místě mohly najít hominidní pozůstatky ještě starší než ty, které již byly objeveny.

Paní „Plesová“ z rodu Australopithecus africanus zepředu a z poloprofilu. Slavná lebka se našla v jeskyni Sterkfontein v Jižní Africe
Fosilie z kolébky lidstva mohou být až o milion let starší, než se dosud myslelo

Novou horní čelist objevil Édgar Téllez, doktorand z Národního centra pro výzkum lidské evoluce v Burgosu. Fosilie se nacházela přibližně o dva metry hlouběji v jílovité půdě než úlomky nalezené v roce 2008. Paleoantropologové se domnívají, že stejně jako předchozí nález i ten nejnovější vykazuje rysy, představující evoluční vzor lidské tváře.

„Vertikální projekce v této maxille, tedy horní čelisti, odpovídá projekci v mandibule (dolní čelisti) nalezené v roce 2008, což by mohlo naznačovat, že už v době před 1,4 milionu let se tu vyskytovala tato moderní tvář,“ sdělil Téllez španělskému deníku El País.

Zřejmě to byl Homo průkopník

Jinými slovy, podle Téllezova týmu je pravděpodobné, že zmíněná horní čelist patřila tvoru, který byl příbuznější současným Evropanům než opičím primátům.

Výzkumníci se domnívají, že jde o pozůstatky druhu Homo antecessor (latinsky „průkopník“), o jehož umístění do lidského rodokmenu se vedou spory - podle studie z roku 1999, zveřejněné v Journal of Human Evolution, by však mohl být blízkým bratrancem moderních lidí a neandertálců. (První zkamenělé pozůstatky Homo antecessor byly nalezeny v Atapuerce v roce 1994.)

Diorama zachycující lidi v době neolitu, tedy v mladší době kamenné, kdy se místo dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství
Jako živá. Švédský vědec zrekonstruoval tvář ženy z doby kamenné

„Nový objev nám pomáhá nahlédnout do populace, která tuto oblast původně obývala. Zatím nevíme, kam tento kus horní čelisti patří, a její zařazení bude vyžadovat ještě spoustu práce a srovnávání,“ uvedl pro Live Science John Hawks, antropolog z Wisconsin-Madisonské univerzity, který nebyl do vykopávek zapojen.

Podle něj bude důležité propojit nový nález s důkazy o tom, jak se tento dávný předek choval, zda uměl například vyrábět kamenné nástroje nebo lovit. Každý úlomek kosti může ve spojení s těmito důkazy vypovědět více o tom, jak naši dávní příbuzní žili a jednali.