Jak pro čtyřiatřicetiletého zkušeného jezdce, tak i pro celou hradeckou stáj dopadl výsledkově polský závod jako jeden z nejlepších v sezoně.

René, podařilo se vám zajet velmi dobře. Čekal jste to?
V Polsku jsem cítil formu. Jezdilo se mi skvěle. Mám z toho dobrý pocit. Důležitým faktorem bylo, že náš lídr pro tento závod, Ondra Sosenka, měl smůlu v podobě defektu hned v úvodní etapě. Nikdo mu neposkytl pomoc, a tudíž musel odstoupit. Potom jsem toho využil, celý tým mě podporoval a díky závěrečné časovce jsem dosáhl tohoto solidního umístění. Stejného výsledku jsem dosáhl i na kritériu v Třebonicích.

Jaký měl Sosenka problém?
Když byla první etapa ve druhé polovině téměř rozhodnutá, tak měl defekt kola. Měl smůlu, že to bylo v takovém špatném místě, neboť v tu chvíli jsme měli Standu Kozubka v odjeté skupince a za ním byl náš mechanický vůz. Neměl mu tedy kdo poskytnout pomoc. Všechny neutrální vozy, které mění kola, mu totiž nezastavily. Nechali ho tam, takže on tam zůstal stát a nemohl dojet.

Po jeho odstoupení jste tedy převzal roli lídra?
Ano. Kluci mi bezvadně píchli. Hned v první etapě odjela skupinka, kterou oni dojeli a poté ve zbývajících dnech pracovali pro mě. Veškeré úniky likvidovali, pomáhali mi pohybovat se v pelotonu a připravili mi ideální pozici pro časovku.

Přesto, nepomyslel jste i na stupně vítězů? Jak moc byly blízko?
Bylo to o sedm vteřin v časovce, ale o stejný čas jsem zaostal i v absolutním pořadí. Takže ve výsledku je to celkem dost. Závěrečná etapa měla kolem 24 kilometrů. Myslím si, že to skončilo spravedlivě.

Pravdou ovšem je, že jste před časovkou figuroval na desátém místě, byť se ztrátou „jen“ necelých osmnácti vteřin na prvního v průběžném pořadí…
Přede mnou byli závodníci, kteří měli bonifikační sekundy. Vyloženě to nebylo moc. Jsem docela dobrý časovkář a docela jsem si před startem věřil. Škoda, že to nevyšlo na stupně vítězů. Jinak jsem byl spokojený.

Z hlediska týmového jste byli v Polsku hodně vidět. Dá se považovat tento etapový závod za nejlepší počin PSK v této sezoně?
Zatím nejspíš jo, ale my jsme už minulý rok potvrdili na tomto závodě super formu. Sedí nám zdejší zvlněný terén a kopce kolem zhruba tří až pěti kilometrů. Loni tu celkově skončil Mareš tuším sedmý nebo osmý a v jednotlivých etapách byl dvakrát třetí. Myslím, že tento závod nám vyhovuje.

Když trochu odbočíme od polského klání, není tajemstvím, že stáj PSK Whirlpool-Author by měla ráda zastoupení na olympiádě. Myslíte, že je to reálná možnost v podobě alespoň jednoho českého jezdce ze dvou nominovaných?
Jedno je jisté: já to nebudu, protože nemám vyřízeny žádné formality. Ale v nominaci jsou Benčík, Kozubek, Mareš a Bucháček. Jeden z této čtveřice má určitě výkonnost na to, aby se tam probojoval.

Zřejmě na úkor Raboně, jelikož Kreuziger si to asi nenechá uniknout…
Podle mě je Kreuziger v současnosti česká jednička, o jeho účasti nepochybuji. Domnívám se, že i profil olympijského závodu by mu mohl sedět. Jede se po Tour de France, kterou on jede jako jedna z opor Liquigasu. Tady o tom není vůbec debat. V případě druhého postupového místa se domnívám, že naši kluci jsou lepšími vrchaři než Raboň. On je jiný typ jezdce, jeho doménou jsou spíše rovinaté profily a méně zvlněné terény. Myslím, že terén v Pekingu by více vyhovoval našim klukům.