Na začátku října loňského roku se vydal na zajímavé trenérské angažmá do Kataru. Nedávno tam skončila sezona a Michal Stříž se vrátil.

Na Arabském poloostrově vedl futsalový celek Al Sadd a později převzal i katarskou reprezentaci. S oběma týmy dosáhl velmi dobrých výsledků, takže se dá jeho mise hodnotit jako úspěšná.

Máte za sebou zajímavou štaci, vrátil jste se s dobrými pocity?
Určitě převládají pozitivní pocity, hlavně ze sportovní stránky, neboť se nám podařilo na závěr sezony vyhrát domácí pohár. Vrátil jsem se 
s ohromnou porcí zkušeností a zážitky z arabského světa, který je pro Středoevropany postavený na úplně jiných základech, než jsme zvyklí. Byl tam se mnou jako trenér brankářů Vojta Mareček. Za úspěch považuji i to, že jsme dokončili celou sezonu, což se každému nepovede. Samozřejmě se mi v hlavě také promítají problémy, které nás provázely po celou dobu pobytu. Musíte překonat obtíže při zařizování dokumentů 
k pobytu, nebo věřit slibům manažerů klubu. Ale na to horší se časem zapomene. Určitě i tyto věci přispěly k tomu, že se tam na další sezonu vracet zpátky nebudu.

Jakých výsledků jste dosáhl
v klubu Al Sadd?
Sezonu jsme začali Open Cupem, který se hraje před začátkem soutěže. Je to obdoba poháru. Tady se nám podařilo postoupit do finále. Pak následoval Super Cup pro čtyři nejlepší týmy loňského roku, ten jsme vyhráli. 
V hlavní soutěži jsme dlouho bojovali o titul, ale nakonec jsme se museli spokojit s druhým místem, což bylo obhájení loňských pozic. Na závěr sezony jsme vyhráli Qatar Cup. Z tohoto pohledu byla sezona úspěšná, neboť hráčský kádr oproti loňsku doznal citelného oslabení. Jen pro zajímavost, do našeho klubu přestupuje od léta barcelonský fotbalista Xavi.

V průběhu sezony jste převzal také katarskou reprezentaci. Co jste s týmem absolvovali?
Reprezentace byla bez trenéra. Když se v prosinci rozhodlo, že se bude hrát Gulf Cup, což je mistrovství Arabského poloostrova, oslovilo mě vedení asociace, jestli bych nevzal na tři měsíce ještě tamní nároďák. Mužstvo mělo dva tréninkové kempy, jeden v Dauhá a druhý v Itálii. Začátkem března jsme odehráli zmiňovaný turnaj v Bahrajnu. Přestože bylo tajným přáním vyhrát, neboť v arabském světě je to velice prestižní akce, nakonec jsme asi spravedlivě prohráli ve finále s Kuvajtem a skončili druzí. Jen doplním, že předchozím umístěním bylo čtvrté místo. S odstupem času vedení svazu tento výsledek ocenilo jako velký úspěch.

Během tohoto zajímavého angažmá jste měl jistě i spoustu mimofutsalových zážitků, které byste vypíchl?
Určitě výlet do pouště byl pro mě exotický, navíc jezdit po písečných dunách v džípu nebo na čtyřkolce, to je velký zážitek. Katar se snaží na sebe upozornit organizováním různých sportovních akcí, při nich vynaloží neskutečné finanční prostředky na vybudování sportovišť. Měl jsem možnost navštívit několik utkání mistrovství světa v házené, nebo vidět světové tenisty při turnajích ATP a WTA. Návštěva velbloudích závodů na dostihové dráze, to bylo taky neskutečné.

Jaký je život v Kataru? Většinu Čechů napadne bohatá země.
Je to země dvou tváří. Vidíte bohatství místních Katařanů, kteří se vozí v luxusních džípech a užívají si požitků. Na druhé straně jsou tvrdé podmínky pro stavební dělníky, kteří makají opravdu v nelidských podmínkách. Katar se neskutečně rozvíjí. Před patnácti lety tam byly rybářské vesnice v poušti a dnes se řadí k nejbohatším zemím. Pro nás trenéry je život příjemný, snaží se vám vytvořit dobré podmínky k práci, ale když nemáte výsledky, nikdo se s vámi nepáře a letíte. Zajímavé je poznávat jinou kulturu, ale časem se všeho „přejíte", neboť kromě pouště a kamení za městem tady žádná příroda neexistuje. Navíc povaha Arabů se moc neslučuje s dochvilností a pracovitostí, což je ve sportu komplikované.

Vracíte se tedy již definitivně natrvalo?
Po sezoně jsme se nedohodli na prodloužení smlouvy. Navíc mi sezona strávená v Kataru stačila, tak jsem nic dalšího ani nehledal. Vracím se 
i z rodinných důvodů, protože jsem tam byl sám bez ženy a další rok si takhle už nedovedu představit.

Už máte představu o své nejbližší trenérské budoucnosti? Budete se chtít věnovat zase 
i fotbalu?
V Kataru jsem se sice zase vrátil k futsalu, ale po letech ve fotbale se ze mě stal obojživelník. Bohužel futsal v Čechách musíte dělat pouze při zaměstnání a konkrétní nabídka mi na stole neleží. Naopak mám zajímavou z fotbalu, o které vážně uvažuji.