Ale počkejte, zamyslí se možná někteří z vás. To je nějaké divné, přeci basketbalistka KATEŘINA KŘÍŽOVÁ, nikdy předtím nefigurovala týmech USK či Trutnova. Máte pravdu. Na soupiskách úspěšných českých klubů byste její jméno hledali marně, protože všechny cenné kovy si přivezla ze Slovenska. První česká medaile jí stále utíká. Skončí letos její čekání?

Tak co Katko, skončí vaše čekání ?

Nerada bych to zakřikla, ale tým na to máme a věřím, že v boji o třetí místo potvrdíme naši roli, roli favorita.

Od bronzu vás dělí jen dvě vítězství. Cítíte, že je to blízko?

Cítím, že je to vše před námi, ale hrozně nerada dělám dopředu nějaké závěry. Chci se soustředit jen na první zápas a nepřemýšlet nad tím, jestli ty zápasy budou dva nebo tři. Hlavně musí být vítězný.

Porazit Valosun by přeci neměl být takový problém, vždyť s Brňankami v letošní sezoně máte bilanci 5:0?

(usmívá se) V boji o medaili se ale začíná všechno nanovo. Určitě Valosun nepodceňuji, má spoustu kvalitních hráček. A jak říkám, začíná se o nuly a těch pět předchozích výher je pryč.

Ve všech zápasech šel váš tým za vítězstvím přes stahování minimálně desetibodového manka soupeře. Nemyslíte, že by bylo ošidné pokoušet osud i pošesté?

Tak zaprvé určitě jsme to nedělaly tak, že jsme úmyslně na začátku zápasy pouštěly. Je pravda, že se musíme více koncentrovat do začátků utkání a nenechat si Valosun takhle utéct, i když potom jsme to vždy dotáhly do vítězného konce. Myslím, že právě to by mělo být naše krédo do těch bojů. Nenechat si utéct začátek a jít do toho naplno od prvních vteřin.

Upozorňoval vás již trenér, abyste si na to daly pozor?

Určitě. Kladl nám na srdce, aby to nebylo lehkovážné a myslely si, že jako vždycky to dotáhneme.

Nemyslíte, že to pro Valosun musí být zdrcující, když pětkrát vedl a pětkrát prohrál?

Věřím v to, že psychická výhoda je na naší straně a pro Valosun je to nepříjemné. Ale zase říkám, že tam jsou dobré hráčky a může je to i motivovat. Budou nás chtít v šestém a sedmém zápase porazit, ale my uděláme všechno proto, aby se tak nestalo.

Jaká to bude série?

Budou to dramatické zápasy. Já sama bych byla strašně ráda, kdyby se to skončilo na dva vítězné zápasy.

Ale to znamená, že byste hráli pouze jedno utkání doma. Nebyla by to škoda kvůli lidem?

(směje se) Oni by nám to určitě odpustili a věřím, že se v hojném počtu určitě vydají i do Brna, kde nás budou podporovat. Bylo by to super, kdybychom s fanoušky mohli ve středu oslavit bronz na půdě soupeře.

V neděli za sebou budete mít v zádech tisíc lidí? Velká podpora…

Pro mě to je něco úplně úžasného, ale i pro ostatní holky. Atmosféra v Trutnově je vyjímečná.

Nervozita vás svazovat nebude?

Lehká nervozita není na škodu.

A ten tlak na sobě cítíte?

Trochu ano. Ale každá z nás tu medaili chceme.

Pojďme k vám. V pondělí máte narozeniny, už jste si naplánovala oslavu nebo počkáte až po sezoně?

Musím se vám přiznat, že jsem to oslavila s holkama už včera (ve čtvrtek – pozn.).V tom našem rodinném basketbalovém kruhu. (směje se)

A copak jste si pro spoluhráčky připravila?

Dělala jsem takovou sladkost, nějaké pizzy, saláty, ovoce. Bylo to hlavně o jídle a o tom se po tréninku trošičku uvolnit a pomlsat si.

Vím také, že jste v týdnu byla i na kapačkách. Už jste v pořádku?

Já jsem nebyla na kapačkách, to Hindris (Hindráková). Já jsem od pondělí chodila na kalciovky, protože se o mě něco pokoušelo. Naštěstí jsem to podchytila včas a kalciovky zabraly.

Je konec sezony. Únava se na vás už nějakým způsobem neprojevuje?

Teď ani ne. Cítím se dobře.

Asi je zbytečné říkat, že by to pro vás bylo obrovské zklamání, kdyby Trutnov medaili nezískal zrovna v rok, co jste sem přišla?

Nad tím se radši ani nebudu pozastavovat. Věřím v naši sílu, náš tým. Společně to zvládneme.