Poněkud specifickou sezonu má za sebou pětadvacetiletá kajakářka Jana Blahová. „V letošním roce jsem to zkusila na singlkajaku. Do té doby jsem jezdila víceméně v posádce. Chtěla jsem si ověřit, jestli na to mám i v individuálních závodech,“ vysvětluje rychlostní kanoistka z královéhradecké TJ Sokol, která se připravuje v USK Praha pod vedením trenéra Petra Lněničky.
„Zjistila jsem, že konkurence je značná a pro příští rok, kdy se koná olympijská kvalifikace, budu muset znovu usednout do posádky. Jinak bych si místo pro Londýn asi nevyjela. Stejně tak holky v posádce nejsou schopné se dobře umístit. Budeme muset spojit síly,“ říká Jana Blahová.
Před čtyřmi lety získala na deblkajaku s Michalou Mrůzkovou stříbrnou medaili na mistrovství světa v maďarském Szegedu. Nyní se rýsuje možnost, že by se kdysi úspěšná posádka znovu dala dohromady. Mrůzková v únoru přivedla na svět potomka a napřesrok plánuje návrat na závodní kanál. Pro Blahovou připadá v úvahu i čtyřkajak.
„Podle nominačních kritérií bude asi snazší dostat se na olympiádu na čtyřkajaku. Z mistrovství světa pojede do Londýna deset nejlepších lodí, kdežto na deblkajaku je vyhrazeno pouze šest míst,“ poukazuje.
„Je také možné, že bychom do čtyřkajaku usedly obě, já i Michala Mrůzková. Kdyby nominace nevyšla, můžeme to pak ještě zkusit na deblu. Nabízejí se obě možnosti,“ objasňuje Jana Blahová.
Rozhodne trenér Martin Doktor
O tom, která posádka bude v příštím roce na mistrovství světa v maďarském Szegedu usilovat o olympiádu, rozhodne reprezentační trenér Martin Doktor. „Dvoustovka je pro ženy olympijskou disciplínou, takže kdybychom se nominovaly na deblkajaku nebo čtyřkajaku, tak bych mohla absolvovat tuto trať i na singlu. Tam pak jsou možné různé kombinace,“ doplňuje.
Je reálné, aby s Mrůzkovou oprášily zašlou slávu. „Teoreticky ano. I když Michala už má rodinu, já zase dokončuji školu. Každá se momentálně nacházíme někde jinde. Je těžké odhadovat naše šance, dokud to nevyzkoušíme,“ soudí.
V letošním roce se Jana Blahová zúčastnila na singlkajaku dvakrát Světového poháru.
Účast si zajistila díky prvenství na domácích nominačních závodech. Ve francouzském Vichy a v Szegedu se postavila na start dvoustovky a pětistovky.
„Ve Vichy se závodilo na kanálu s tekoucí vodou. Tohle jsem ještě v životě nezažila. Byl to silný proud, snad první povodňový stupeň,“ usmála se. „Byla to pro mě nová zkušenost, ale závody se mi moc nevydařily,“ dodává vzápětí s lítostí Jana Blahová.
Výsledkem byla třináctá pozice na dvousetmetrové trati a na půlkilometrové vzdálenosti hradecká kajakářka neproklouzla do finálové jízdy.
V Szegedu, na nějž má Jana Blahová příjemné vzpomínky, byla dvanáctá a patnáctá.
„Finále mi vždycky tak nějak uniklo. K postupu jsem neměla daleko, ale malá rezerva tam byla,“ přiznává.
Z akademického mistrovství světa přivezla medaile
Před branami finále zůstala Jana Blahová i na mistrovství Evropy ve Španělsku.
Chuť si následně spravila v dalších domácích nominačních závodech, kde opět nenašla přemožitelku. Jenže na světovém šampionátu v Poznani byla umístění obdobná.
„Problémy mi dělaly velké vlny. Prostě jsem se s nimi nedokázala vypořádat,“ popisuje.
V Polsku se přece jen Jana Blahová dočkala úspěšného zakončení sezony. Z akademického mistrovství světa si přivezla dvě medaile.
Do Poznaně se vrátila pro bronz na dvoustovce singlkajaků a pro stříbro ve čtyřkajaku, kde jí společnost dělaly Doktorová, Adamová a Šebestová. Na pětistovce pak Jana Blahová zůstala těsně za medailovými stupni čtvrtá.
„Na šampionátu akademiků jsem byla poprvé a líbilo se mi tam. I když konkurence nebyla tak silná, mám z výsledků radost. Tohle mi trochu spravilo náladu,“ uvedla studentka Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Ve škole vždy vycházeli vstříc
V lednu ji čekají státní zkoušky. „Ve škole mi vždy vycházeli vstříc, a tak jsem se mohla věnovat také sportu. Za to bych chtěla všem poděkovat,“ říká Jana Blahová.
Její diplomová práce nesla název Příčiny a mechanismy přijímání cizích kultů v antickém Římě. „Práce se zaměřuje na popis římského náboženství v antickém Římě, které absorbovalo cizí náboženské kulty. Poukazuje na jejich historii, postupné pronikání a přijetí těchto kultů v Římě až do příchodu křesťanství,“ přidává vysvětlení Jana Blahová.
