Loňskou sezonu končil tak trochu bez šťávy. Ovšem nyní je tomu jinak. Cyklista LEOPOLD KÖNIG je s uplynutým rokem spokojený. Jezdec královéhradecké formace PSK Whirlpool-Author má za sebou velmi úspěšnou druhou sezonu mezi druhodivizními světovými celky.

Jste zase o rok zkušenější. Co vám dal druhý rok mezi profesionály?
Prvořadě byl hodně náročný. Jezdili jsme těžké a dlouhé podniky. Letos mám najeto vůbec nejvíc závodních kilometrů. Na druhou stranu jsem se snažil jezdit ty nejtěžší štace. Domlouval jsem s trenérem, aby mě nominoval na dlouhé etapáky, kterých jsem nakonec jel dost. Snažil jsem se to zužitkovat do budoucna, abych se pak měl kam posunout.

Povedl se vám tento záměr?
Po pocitové stránce určitě. Samozřejmě dalším kritériem jsou výsledky. Nějaké dílčí rozhodně byly, ale v těchto kategoriích se dělají špatně. To ví každý. Naštěstí v našem týmu jsou němečtí borci, kteří úspěchy vytvářejí. Bohužel my Češi ještě nemáme takovou výkonnost, abychom je dělali sami. Každopádně si myslím, že všichni jdou nahoru. Byla by škoda v tom nepokračovat. Doufám, že ve stejné kategorii zůstaneme i pro další sezonu.

Které závody byly pro vás nejpovedenější?
Osobně jsem měl pomalejší začátek. Dařit se trochu začalo v Itálii, třeba na etapáku Okolo Trentina, kde byla polovina lidí, co potom jela slavné Giro. Najednou víte, že s lidmi, které o týden později sledujete v televizi, se dá vyjet. Co se týká týmu, tak se asi nejvíce povedl závod Okolo Portugalska, kde jsme dokázali vyhrát dvě etapy. Vůbec celé naše představení tam bylo úžasné. Parta se semkla, začali jsme bojovat jako tým a všechno šlo nahoru.

Jak se vám spolupracovalo s německými cyklisty Hondem a Sinkewitzem, kteří PSK před sezonou posílili?
Hondo je takový vůdčí typ. Dokáže motivovat. Když ostatní vidí jeho chuť do závodění, tak ke kolu také přistupují o něco jinak. I Sinkewitz byl velkým přínosem. Na každém, kdo přijde z ProTour mančaftu a jel několikrát Tour de France, jsou vidět obrovské zkušenosti. Tak jako Hondo se však prodat nedokáže.

Sezonu jste nedávno uzavřel vítězstvím v trilogii Czech Cycling Tour mezi jezdci do 23 let. To se asi nedá srovnávat se světovými podniky, že?
Vždycky je pěkné vyhrát v Čechách. Bohužel víme, že konkurence pro nás je tu poněkud slabší. Celou trilogii však hodnotím kladně. Rozhodně bych byl rád, kdyby měla v příštích letech pokračování jako etapový závod.

V září jste mimo jiné startoval také na mistrovství světa ve Švýcarsku, kde jste skončil v kategorii do 23 let osmatřicátý. Zklamalo vás toto umístění?
Pro mě to byl čtvrtý světový šampionát a stoprocentně byl nejtěžší. Jel se krátký okruh se dvěma náročnými kopci prakticky bez odpočinku, takže nohy byly pořád v tahu. Chtěl jsem být do dvacítky, ale bohužel to nevyšlo. Nejvíc mě mrzí, že jsem se dvě kola před cílem ocitl v pořádné krizi. Ve finále je to zklamání, ačkoli si myslím, že celkové vystoupení nebylo až tak špatné. Vidět jsem byl, ale ten závěr se nepovedl.

Jste rád, že už je sezona na konci?
Určitě ano, ale letos je to úplně něco jiného. Loni na tom byl celý tým mnohem hůř. Neměli jsme takové výsledky. Hodně lidí na tom bylo psychicky docela špatně. Chuť do posledních závodů téměř nebyla. Poslední měsíc byl fakt strašný. Ale když víte, že teď tým pracuje jinak a jsou v něm lidé, kteří jsou schopní vyhrávat, tak sezona končí vlastně krásně. Byť jsou všichni unaveni, tak jsou stále při chuti.

Čím si teď zpříjemníte pauzu?
Čeká mě dlouhý odpočinek, minimálně měsíc, kdy bych chtěl úplně vypustit. Užiji si teplo u moře. Až pak začnu se zimní přípravou. Každopádně se už strašně těším na hokej a na ostatní sporty, které mi zpestřují trénink. (pp, pt)