K rozhodujícímu bodu přispěl především dvěma vyhranými zápasy Martin Olejník (nar. 8. srpna 1972), nejzkušenější borec východočeského týmu.
Byl poslední krůček nejtěžší?
Určitě, to je vždycky. Žili jsme tím, ale závěr byl hodně nervózní. Dobré bylo, že jsme doma dvakrát zvítězili. Tím pádem jsme si věřili a psychicky jsme na tom byli lépe než soupeř. Nejsem trenér, ale kdybych mohl hodnotit sebe, tak moje výkony měly stoupající tendenci. Před semifinále jsme měli měsíc a půl pauzu. Nechci říct, že jsem netrénoval, ale ostrý zápas je něco jiného než trénink. Takže se dá říct, že do zápasového tempa jsem se dostával pomaličku. Nicméně všichni jsme táhli za jeden provaz, a to nás dostalo až do finále.
Měl jste v pondělním třetím zápase den D? Porazil jste Kobese a především i skvělého Bai He.
Ani bych netvrdil, že to byl nějaký den D. Spíš si myslím, že jsem prostě praktikoval svoji hru neboli to, na co jsem standardně zvyklý. Neřekl bych, že by to bylo něco vesmírného. (zasměje se) Ukázal jsem bojovnost, zkušenost a zkrátka jsem už byl více rozehraný. Pevně však doufám, že moje výkony budou gradovat až ve finále. Sice hrajeme zase až za měsíc, ale s tím se musíme smířit. Pro všechny je to stejné.
Semifinálová série s Hustopečemi dopadla 3:0, což na oko vypadá jednoznačně, ale asi to tak ve skutečnosti nebylo, že?
Vůbec to tak nebylo. Kdyby to bylo spravedlivé, tak jsme alespoň jeden zápas měli prohrát. Pak by se nám hrálo určitě jinak. Bylo to vyrovnané, nicméně v klíčových fázích jsme byli lepší a zaslouženě jsme to zvládli.
Ve druhé semifinálové dvojici hraje Havlíčkův Brod s El Niněm Praha zatím nerozhodně 2:2 na zápasy. Kdo podle vás postoupí a koho byste si z této dvojice přál?
Netroufám si tvrdit, jak by to mohlo skončit, a ani nevím, koho bych si přál. Je to tak strašně vyrovnané, že nejde spekulovat, jestli by pro nás byl lepší ten či onen. Před sezonou jsem říkal, že pro mě osobně je favoritem Havlíčkův Brod. To však bylo za předpokladu, že budou všichni zdraví. Co bude za měsíc, to se uvidí.
Takže vám je jedno, koho porazíte ve finále?
Ano, je to jedno. (zasměje se) Prostě musíme hrát, jak nejlépe umíme.
Cítíte, že titul je letos blízko?
Ne ne, je daleko. Nejtěžší práce nás ještě čeká. Ještě jsme si nesáhli na dno sil. Největší zápas teprve přijde.
Dá se předpokládat, že finále nebude pro jednoho ze soupeřů 3:0?
To takhle nemůžu říct, nicméně podle mě by to nemělo skončit 3:0. Ve finále budou dva hodně vyrovnané týmy a každý den je jiný.