Prožil sezonu, během které usiloval v kvalifikačních turnajích o postup na olympijské hry. To se vcelku úspěšně dařilo a judista PAVEL PETŘIKOV zatím figuruje na postupovém místě. Také díky tomu mohl být spokojený a v poklidu prožil vánoční svátky.

Navíc v závěru uplynulého roku se devětadvacetiletý závodník Judo Clubu Hradec Králové zasnoubil se svojí dlouholetou přítelkyní. „Po této stránce si nemůžu stěžovat," libuje si.

Jak hodnotíte uplynulý rok 2015?
Sezona byla poměrně náročná, ale není se čemu divit. Olympijská kvalifikace vstoupila do své druhé poloviny, což bylo vidět na počtu i obsazenosti jednotlivých turnajů. Důležité je, že držím postupovou pozici (Petřikov je osmnáctý, postupuje dvaadvacet judistů), i když bodové rozdíly jsou minimální. Výsledkově bych vyzdvihl první místo na Světovém poháru v Austrálii a sedmou příčku na Grand Prix v Maďarsku. Na druhou stranu mě mrzí, že jsem se nedokázal více prosadit na mistrovství Evropy či mistrovství světa, kde jsem skončil vždy po jednom vyhraném utkání. Celkově však mám ze sezony dobrý pocit, moje výkony byly velmi vyrovnané a občas chybělo jen velmi málo k tomu, abych porážel ty nejlepší. S klidným svědomím se tak můžu připravovat na další sezonu. Doufejme, že pro mě bude olympijská. Po osobní stránce mohu být velmi spokojen. Celý rok jsem byl zdravý a nebrzdila mě žádná velká zranění. Navíc ke konci roku jsem se zasnoubil s mou dlouholetou přítelkyní, takže po této stránce si nemůžu stěžovat (mrkne).

Jak jste trávil vánoční svátky a období konce roku? Dostalo se i na trénink?
Jelikož jsem v prosinci po náročném programu odpočíval s přítelkyní přes čtrnáct dní v Thajsku, před Vánocemi jsem již začal hrubou přípravu v posilovně s kondičním trenérem Markem Láškem, o svátcích již přibylo judo a technika s tátou a 2. ledna odjíždíme na hory, kde k dosavadnímu programu přibudou ještě bežky nebo běh. Poté 7. ledna odjíždíme na tradiční mezinárodní soustředění do Mittersillu, kde se sjíždí celá judistická Evropa.

Dodržujete nějaké vánoční či novoroční tradice?
Máme doma klasické Vánoce - klid, pohoda, pohádky, nechybí dlouhá procházka, živý kapr ve vaně. Osobně ale kapra nejím, jsem odmala řízkový typ. Jako mladý jsem často držel půst, abych viděl zlaté prasátko, ale všichni víme, jak to asi dopadlo (usměje se). O Vánocích velmi často pálíme Františky, které ne každému voní, ale u nás se jede ve velkém.

Užil jste si Silvestr a příchod nového roku?
Na Silvestra jsme neměli nějaké velké plány. Šli jsme se psem na delší procházku. Příchod nového roku jsme oslavili s přítelkyní v klidu domova, žádné velké akce se nekonaly. Časy velkých párty už jsou minulostí. Nikdy jsem nevěděl, že čím je člověk starší, tím jsou povečírková rána a dny horší, ale opravdu je tomu tak.

Vzpomenete si na nějakou srandovní historku z Vánoc?
Jednu takovou mám. Řekl bych, že jde o takovou každoroční vtipnou historku, když zabíjím kapra. Pět minut ho vždycky naháním ve vaně, celá koupelna je pod vodou a já jsem mokrý úplně všude. Nakonec jsem zatím vždycky zvítězil já, i když před dvěma roky mi začal skákat po lince a než jsem ho zkrotil, rozbil všechno, co na lince bylo (usměje se).

Jaké plány, cíle a vyhlídky máte do roku 2016?
Doufám, že rok 2016 pro mě bude olympijskou sezonou. Můj hlavní cíl pro letošek je tedy probojovat se na olympiádu do brazilského Ria. Vím, že to bude těžké udržet se na postupové příčce, ale věřím, že se to povede a na letošní olympijské hry pojede větší judistická výprava než na ty minulé. Jinak základem všeho je zůstat zdravý, od toho se vše odvíjí. To samozřejmě neplatí jen pro sport. Proto přeji všem čtenářům do nového roku hlavně zdraví.