Hradec Králové – Po společném soustředění ve španělském Calpe a závodech v chorvatském Umagu a Poreči se cyklistická závodní sezóna zastavila. Jak se jezdci hradeckého týmu Elkov Kasper přizpůsobili současné situaci? Kde trénují? Nechybí jim závodění a jízda v balíku? Nejen o tom hovořil Jakub Otruba, dvaadvacetiletý vrchař a časovkář.

Jaké to je trénovat bez parťáků? Nebo vám individuální příprava vyhovuje více?
Často trénuji doma sám, když v říjnu skončí závody. V tomto ohledu je to teď stejné. Je ale divné, že ten stav už trvá dlouho a venku je teplo, ne jako na podzim. Je to zvláštní pocit, protože člověk už je zvyklý závodit v době, kdy se udělá tak hezké počasí. Do závodění jsem už měl chuť. V trénování jsme se vlastně posunuli zpátky zhruba na listopad či prosinec a počítáme, že se bude závodit za čtyři měsíce. Když jsme přijeli ze závodů v Chorvatsku, tak jsem měl volnější týden a pak jsem začal znova tím, co se dělá přes zimu.

Využíváte v současné specifické situaci nějaké tréninkové prostředky, které jste dřív nepoužíval? Například technologické vychytávky jako počítačové programy, virtuální realitu, trenažéry či aplikace.
Technologie nevyužívám, snažím se být co nejvíc venku. V tréninku je teď větší podíl silových věcí, chodím na túry, do posilovny a ještě nejezdím na silnici, ale po dvou letech jsem znovu vytáhl horské kolo. Je to pro mě lepší, protože si jezdím po lese a nemusím nosit roušku. Nedávno jsem totiž jel jen mezi poli a řidič auta, které mě předjíždělo, na mě hned řval, že si mám roušku nasadit a sprostě mi vynadal. Tak jsem to vyřešil po svém a tréninky směřuji do lesa, kde mám klid.

Komunikujete s kolegy a kamarády v zahraničí? Sdílíte třeba tréninkové plány či nápady?
Každý to aktuálně dělá trochu jinak. Někteří profíci pověsili kolo na hřebík a mají volno. Jiní, jako já, jezdí tři až pět hodin volnější objem. Pak jsou i takoví, co si vytáhnou skútr a jedou za ním, aby si simulovali závody. Čas ukáže, který přístup je správný. Teď je těžké odhadnout, kam trénink mířit, ale jakmile bude jasněji v termínech závodů, nebude těžké se na ně připravit.

V tomto období byste téměř každý týden závodili. Který ze zrušených závodů vám bude nejvíce chybět?
Hodně jsem se těšil na dubnové závody ve Francii. Kolem Arden a Loiry jsou závody, které se třeba s Českým pohárem nedají srovnat. Jezdí se rychleji, jsou těžší, ale posunou vás dál a to mě na nich baví. Můj letošní největší vrchol je Závod míru do 23 let, který byl přeložen z června na září. Uvidíme, jestli bude národní mistrák, který jsme měli jako klub pořádat v červnu v Opočně. Čekám, že od července už by se závodit mohlo a k tomu taky směřujeme přípravu.

Lenka Bartáková
Bartáková: V Bělorusku se koronavirus vůbec neřešil

Sezóna má víc vrcholů. Máte třeba ambice vybojovat na MS v kategorii do 23 let výsledek v elitní desítce?
Ambice mám vysoké. Pojede se ve švýcarském Aigle, kde jsem byl dřív skoro dva měsíce na stáži, takže přesně vím, kudy se pojede. Trať je dost těžká, ale myslím, že by mi mohla sedět a na nejlepší desítku si věřím. Na závěr sezóny, kam se asi bude posouvat řada závodů, budu muset být připravený a vyladit formu.

V loňském roce jste vybojoval v časovce 8. místo na Evropských hrách v Minsku i v závodě do 23 let na ME v nizozemském Alkmaaru. Který výsledek považujete za cennější?
Na ME byla kvalitnější konkurence, takže toho si vážím víc. Tento závod má ve světě větší zvuk. Pro lidi, kteří sport úplně nesledují a ze zpráv se dozvědí o Evropských hrách v Minsku, může být ta soutěž cennější, ale kromě vítěze Vasila Kiryienky z elitní formace Sky/Ineos už tam tolik kvalitních závodníků nebylo.

Vaše jméno figuruje i v takzvaném short listu pro silniční závod na OH. Ty jsou posunuté o rok. Znamená to, že nominace je pro vás hlavním vrcholem příští sezóny? Zajímal jste se už o profil a detaily trati?
Do Tokia jsem se chtěl dostat z časovky na MČR, vítěz má zajištěné místo. Motivace to byla velká. Posun o rok je lepší, protože můžeme přípravu posunout a formu ladit ještě více. Trať časovky v Japonsku je do tahu, tempařská, nepříliš technická, což mi sedí.

Jak trávíte čas doma, kde máte víc volna než než obvykle? Provozujete aktivity, na které dřív prostor nebyl?
Trénuji v normálním režimu, k tomu mám víc času udělat pár věcí doma. Jediná větší změna byl vlastně jen ten „horák“, který jsem po čase vytáhl.

Tato zvláštní situace může působit i na psychiku sportovců a obyčejných lidí. Pocítil jste nějakou krizi? Co vás motivuje pokračovat v tréninku?
Žádnou krizi jsem zatím neměl, ale po těch několika týdnech už je vše trochu stereotyp. Člověk nemá úplně vizi a je problém si dát cíl, když nevíte, co a kdy bude dál. Ale každý může jít sám či ve dvou ven. Všiml jsem si, že v parcích nebo v lesíku je víc lidí než obvykle, což je posun vpřed. Bylo by pěkné, kdyby to tak zůstalo i později, až se otevřou nákupní centra. Líbilo by se mi, kdyby si i potom lidé udrželi tento směr a chodili raději do přírody.

Co byste poradil amatérským cyklistům, kteří nemohli kvůli vládním opatřením jezdit na kole a plnohodnotně trénovat?
Poslední měsíc je hodně in Zwift nebo Rouvy (aplikace), kdy se kolo připojí na ergometr a jezdí se s kamarády on-line. Můžete si zkusit závody i vyjížďky, které pořádají přímo ProTour týmy. Hodně lidí to teď používá a je to dobrá cesta, jak si udržet kondici. Já to zkoušel dřív, ale teď se snažím být víc venku, když můžu. Navíc ještě nechci jezdit rychle, když budou závody až později, ale pro hobíky, kteří chtějí závodit pořád, je to dobrá věc a zábava po práci.

Ilustrační foto.
Jaroměřský kros se poběží v říjnu