Judo ho baví a naplňuje, ale chybí mu medaile z ME. Dočká se po třicítce?

Oslava třicátých narozenin, svatba s dlouholetou přítelkyní, účast na Olympijských hrách v brazilském Rio de Janeiru, prvenství v silně obsazeném podniku Světového poháru na domácí scéně v Praze, deváté místo na mistrovství Evropy v ruské Kazani. To je pouhý výčet toho, co v uplynulém roce stihl judista Pavel Petřikov.

Člen Judo Clubu Hradec Králové, závodící v superlehké hmotnostní kategorii do šedesáti kilogramů, měl tedy pestrý rok 2016. A aby toho nebylo málo, včera večer se mu ve Filharmonii dostalo významného ocenění – zvítězil v prestižní anketě Nejúspěšnější sportovec roku 2016 města Hradec Králové, v níž porazil všechny své konkurenty.

Jaký byl pro vás osobně uplynulý rok 2016? Kam byste zařadil tuto sezonu?
Dá se říct, že to byla jedna z těch úspěšnějších sezon. Bylo tam nějaké to vítězství. Dvakrát jsem vyhrál turnaj Světového poháru. A hlavně tam byla účast na olympiádě, kde jsem skončil devátý. Takže jsem byl spokojený a to nejen po výsledkové stránce, ale i z toho, jakou jsem měl za poslední dva roky stabilní výkonnost. Měl jsem ze svého juda docela i radost. Judo mě baví a naplňuje, což si myslím, že je u sportu to nejdůležitější. Za mě tedy spokojenost.

Minulý rok byl pro vás výjimečný i z jiných hledisek. V červnu jste oslavil 30. narozeniny a po olympiádě jste se oženil. Změnilo se poté něco ve vašem životě?
Asi se u nás nic velkého nezměnilo. S mojí ženou jsme předtím byli spolu už osm let. Tohle byla taková perlička, další společný krok. Je škoda, že se to už nevešlo do roku 2016, ale teď v lednu porodila ségra, takže to byla další velmi příjemná věc. Poslední rok mi tedy přinesl opravdu spoustu pěkného. Nicméně hlavní je, že jsme všichni zdraví, což je nejdůležitější.

Říkáte, že vaše sestra porodila miminko. A kdy do toho „prásknete" vy?
(rozesměje se) Nejste jediný, kdo se už takhle ptá. Zatím tomu necháváme takový volný průběh, ale v nějakém plánu, asi i krátkodobém, je určitě praštit do toho naplno. Ještě chvilku všichni vydržte. (znovu se usměje)

Příjemné okamžiky nyní vyvrcholily tím, že jste se stal Sportovcem roku 2016 města Hradec Králové. Překvapilo vás to?
Ano, určitě mě to překvapilo. Sice jsem si myslel, že bych mohl být v první trojce, třeba druhý jako vždycky. Protože brokový střelec David Kostelecký udělal mnohem lepší výsledek na olympiádě, ale nevím, jaké byly jeho ostatní výsledky. Každopádně mě to tedy moc potěšilo a zároveň i překvapilo. Beru to jako takové ocenění za dlouhodobou práci a to samozřejmě nejen moji, ale i mého táty coby trenéra a všech, kteří se na mém růstu a na tom, abych držel pohromadě, podíleli. Takže určitě to je cena nejen pro mě.

Jaký judistický program vás čeká v nejbližší době?
Právě teď jsem v přípravě a ladím váhu na páteční odlet do Portugalska. Tam absolvuji první turnaj Světového poháru. Hned následující víkend mě čeká Grand Slam v Paříži, což je vlastně jeden z největších podniků celé sezony. Už v Portugalsku se pojede podle nových pravidel, která se lehce změnila. Jsem zvědavý, jak na tom budu po půl roce od svého posledního startu. Těším se.

Na které letošní vrcholy budete směřovat a ladit tu největší formu?
Letos to bude určitě mistrovství Evropy v Polsku, které se uskuteční v dubnu. A také mistrovství světa v Maďarsku, které se koná na konci srpna. Dá se tedy říct, že v obou případech to budu mít kousek, takže určitě tam dorazí hodně fanoušků z Hradce Králové, na což se hodně těším. Na tyhle dva vrcholy se budeme připravovat, zkusíme naladit formu právě na ně.

Co byste chtěl v judu ještě dokázat po třicítce? Jste už zkušený a vybouřený…
Ano, jsem už vyskákaný. (zasměje se) Co si budeme povídat, taková medaile z Evropy by mi asi slušela. Nebo třeba skončit do sedmého místa na mistrovství světa. To už jsou oba velké výsledky. Na evropském šampionátu už jsem byl třikrát nebo čtyřikrát sedmý, ale tam už nemůžu myslet na nějaká sedmá nebo devátá místa. Na Evropě bych chtěl myslet výš. Uvidíme, na kolik to bude reálné. V hlavě mám tohle: chci se prát o medailové příčky, protože to mi ve sbírce pořád ještě chybí.

Chtěl byste si třeba střihnout ještě jednu olympiádu?
To je taková častá otázka. Bylo by to asi pěkné, ale rozhodně to není to, k čemu se teď upínám. Dávám nyní přednost spíše takovým krátkodobějším cílům, což je v tomhle roce mistrovství Evropy a mistrovství světa. Uvidíme, jak to půjde dál. Nemůžu si tady ve třiceti plánovat, že za čtyři roky budu na olympiádě. Tam je dvouletá kvalifikace, navíc nevím, jak na tom budu po zdravotní stránce. To shazování také není úplně pořád možné. Samozřejmě olympiáda v Japonsku, to bude pro judisty něco opravdu velkého, neskutečný zážitek. Každopádně necháme tomu volný průběh, pro mě jsou nyní prioritní krátkodobé cíle - Evropa a svět v roce 2017. Pak bude také záležet na tom, jak mi to půjde, jak se budu cítit a jaké z toho budu mít pocity. To bude asi to nejdůležitější, z čeho se budu potom případně odrážet do dalších let a sezon.