Chorvatský kouč v pardubických službách, kterému je teprve třicet let, zažil v sezoně několik smutných chvilek jako vypadnutí v Českém poháru i v Alpe Adria Cupu těsně pod vrcholem obou soutěží. Na druhou stranu dvakrát se svým týmem zdolal úřadujícího, asi "stonásobného" mistra České republiky. Na odchod ze skupiny A1 mu doma nadělil kilo…
„Pro trenéra je nejlepší vysvědčení, když jeho tým hraje nejlepší basket v tom nejdůležitějším utkání. To se stalo přesně v utkání s Nymburkem. A doufám, že tak budeme pokračovat i ve čtvrtfinále. Hrát na začátku v top formě je k ničemu, když se to pak v play off nepotvrdí. Uvidíme, jak se bude série vyvíjet, ale pro první utkání jsme výborně naladěni,“ říká Repeša pro Deník.
Základní bod splněn, čtvrtfinále odstartujete doma. Spadl vám kámen ze srdce?
Jsem každopádně rád, že jsme se prodrali do první čtyřky a začínáme doma. Splnili jsme první menší cíl a s tím jsem spokojen. Teď potřebujeme čtyři výhry pro postup ze čtvrtfinále. Nebude to však jednoduché, protože Ústí je velmi kvalitní tým. Na druhou stranu v sezoně jsme nad ním třikrát zvítězili, tak proč nevyhrát ještě čtyřikrát…
Vy osobně jste před vlastními fanoušky nezačínal čtvrtfinále play off ani v jednom ze dvou případů při vašem působení v USK Praha…
Přesně tak. Představte si, že před dvěma roky jsme měli s Brnem stejně výher a proher. O jeho lepším umístění rozhodl jediný koš ze vzájemných střetnutí. Když si na to vzpomenu s odstupem času, tak to bylo neuvěřitelné. No a rozhodující pátý zápas se hrál venku a my ho prohráli. Stejně jako sedmý, už s Pardubicemi, minulý rok. Na stejné palubovce. O to víc jsem už chtěl konečně začínat doma.
Turbulentní á jednička
Jaké bude celkové vaše hodnocení skupiny A1 z pohledu Pardubic?
Vstoupili jsme do ní výborně a hráli jsme asi nejlepší basketbal v celé sezoně. Vyhráli jsme v Opavě o pětadvacet bodů. Dokonce jsme se probojovali na třetí příčku. Vyhlídky, že se tam udržíme nebyly nereálné. Jenže se nám v reprezentační pauze dlouhodobě zranil Petr Šafarčík. Prohráli jsme nějaké zápasy, kde jsme měli možnost vítězství. Nebyla to pro nás úplně jednoduchá situace. Ale zareagovali jsme dobře a vrátili se na čtvrté místo. Přišli Neal a v samotném závěru za zraněného Šafarčíka také Dickerson. Zápas od zápasu jsme stuopňovali formu a kromě zápasu v Děčíně jsme všechny vyhráli. Na konci nadstavby jsem mohl být spokojen. Náš basket sice ještě nebyl ideální, ale máme nejlepší obranu ze všech týmů v lize. Útok se zlepšuje. Rozloučili jsme se 105 body do koše Nymburka.
Nadstavbu jste zakončili sice na čtvrté příčce, ale vaše cesta v ní byla turbulentní. Nejdříve tři výhry, pak pět proher a čtyři výhry. Jak si nestabilitu vysvětlujete a nemůže se opakovat v play off?
Kromě Šafarčíkova zranění nám chyběl ještě David Pekárek. Musím podotknout, že jsme čtyři z těch prohraných pěti zápasů hráli venku a doma nestačili na Děčín. Není moc obvyklé, aby tým hrál třikrát za sebou mimo svou halu. Ve skupině A1 není lehké venku zvítězit. V play off se bude prostředí střídat.
Na play off jste se naladili demolicí Nymburka v utkání, kdy vám šlo o umístění v první čtyřce. Znamená to, že vaše forma vygraduje v tom nejdůležitějším období každé sezony?
Pro trenéra je nejlepší vysvědčení, když jeho tým hraje nejlepší basket v tom nejdůležitějším utkání. To se stalo přesně v utkání s Nymburkem. A doufám, že tak budeme pokračovat i ve čtvrtfinále. Hrát na začátku v top formě je k ničemu, když se to pak v play off nepotvrdí. Uvidíme, jak se bude série vyvíjet, ale pro první utkání jsme výborně naladěni.

V závěru nadstavby jste se posílili o Dickersona, který se hned stal nejlepším střelcem. Před tím jste angažovali Neala. Jak to, že se vám podařily v rozehrané sezoně takové nákupy? To nebývalo v případě Pardubic zvykem. Spíš se jednalo o propadáky…
Na výběru hráčů se nás podílí více. Lidi z managementu i my trenéři. Třeba můj asistent Vanja Mijković. Pracovně pobýval v Maďarsku a viděl tam hrát Dickersona. Takže pro tohoto hráče jsme měli spolehlivou zpětnou vazbu. Také Nicka Neala jsme sledovali delší čas. Není to ale tak, že vám na českou ligu kývne každý. Hráči si dost soutěže vybírají, několik nám řeklo ne.
V pardubickém kádru se oproti vstupu do sezony zahraniční enkláva rozrostla dvojnásobně. Jak hodnotíte letní nákupy Rikiče a Čolaka?
Roberta Rikiče jsem měl v USK, takže vím, jaké jsou jeho silné stránky. Mateo Čolak byl jedním z našich nejlepších hráčů na začátku sezony. Potom měl menší zdravotní problémy a vypadl z formy. Už je ale zpátky.
Ještě před zahájením nadstavby jste "vyletěli" z poháru ještě před jeho vrcholem v podobě Final Four. Bylo to pro vás přínosné v tom, že jste se mohli soustředit pouze na ligu?
Ano. Bylo to pro nás jenom dobře. Prakticky během několika dní jsme vypadli ve čtvrtfinále Alpe Adria Cupu i Českého poháru. Jako tým jsme měli více času potrénovat a pečlivě se připravit na ligové zápasy. V konečném součtu jsme nasbírali méně utkání než minulou sezonu. Nehráli jsme soboty - středy – soboty. Myslím, že se to projevilo na našich výsledcích jak na začátku skupiny A1 tak na jejím konci. Ukázalo se to pro nás jako lepší cesta.
Fanoušci nás vyburcují
Pardubičtí diváci si více zápasů doma zaslouží. Jak jste si užíval jejich podporu?
V České republice trénuji pátým rokem, ale v Pardubicích zažívám určitě nejlepší atmosféru. V žádném venkovním prostředí taková není.
Cítíte před takovým publikem vyšší zodpovědnost?
Já mám stejnou zodpovědnost před sto i pěti tisíci (směje se). Ale rozumím otázce. Když vyhrajeme před takovými fanoušky, tak jsem spokojenější. Neodpustím si jeden názor. Pro český basketbal by byla obrovská škoda, kdyby Pardubice nepostoupily do semifinále. Kvůli investicím, které do propagace basketbalu vkládá management. Za tu plnou halu v každém zápase.
V loňské sezoně se ukázalo, jak je důležité zahajovat sérii v domácím prostředí. Všech sedm utkání s Brnem dopadlo pro týmy hostitelů. Jak na ní vzpomínáte?
Všechno to byly vyrovnané zápasy. Každý tým sice vyhrával doma, ale oba soupeři měli možnost urvat minimálně jeden zápas mimo svou halu.

Nicméně v letošní sezoně už jste doma šestkrát ze dvanácti prohráli to je plná třetina. Má to nějaký význam směrem k play off?
Play off je jiná soutěž. Rozhodně to není jako ve skupině A1 a vůbec už ne v základní části. Všechny týmy jsou namotivovány a stoprocentně připraveny. Dá se očekávat velmi agresivní basketbal. To by mohla být naše výhoda. Máme nejlepší fanoušky v lize, kteří nás k tomu vyburcují. A donutí nás, abychom nevypustili ani vteřinu a vyhráli všechny zápasy doma.
Co je povzbuzující, že se vám dařilo venku. Z padesáti procent. Devět výher, devět proher. Je to pro play off to nejlepší zjištění?
Je pravda, že v letošní sezoně hrajeme venku dobře. Daleko lépe než v té loňské. To jsme měli velký problém uspět mimo Pardubice. Vyhráli jsme dost zápasů a klidně jich mohl být ještě více. Několik jsme jich prohráli v koncovce.
Dino Repeša
Přijmout roli favorita se nebojím
Co byste řekl na adresu vašeho čtvrtfinálového soupeře a přál jste si Ústí nad Labem?
Ústí je velmi talentovaný tým. Jako každý rok, i tentokrát má pět kvalitních cizinců a k nim několik velice zajímavých českých hráčů. Pro příznivý vývoj série bude zásadní, jestli se nám podaří zastavit hru jeden na jednoho klíčových ústeckých hráčů. Proti Ústí hrajeme dobře. Vyhráli jsme třikrát, když ani ke čtvrté výhře jsme neměli daleko. Prohráli jsme v koncovce o dva body, když rozhodčí nepískli faul pod košem na Rikiće. Jako čtvrtfinálový soupeř se mi líbí (pousměje se)
Ano, třikrát jste ho ze čtyř zápasů porazili. Jaký máte na soupeře recept?
To neprozradím. Uvidíte v pátek.
Tak jinak. Nejlepší obrana bude mít co do činění s jedním z nejlepších útoků. Vy ale také umíte přitopit pod kotlem, zatímco Sluneta na bránění moc není…
Něco na tom bude, ale play off je nová soutěž. Takový delší turnaj. Začíná se od nuly. Soupeř každopádně bude v obraně úpornější, než byl. Například v posledním utkání, kdy jsme mu nasázeli v Ústí skoro sto bodů. Tehdy na nás téměř netlačili. Počítám s tím, že budou daleko lepší v obraně. V útoku uvidíme.
Kdo je podle vás v této čtvrtfinálové sérii favoritem?
Nemám problémy přijmout roli favorita. Skončili jsme čtvrtí, takže jsme ukázali, že jsme lepším týmem.

Můžou se oba trenéři vůbec ještě něčím překvapit, nebo znáte hru toho druhého jak vlastní boty?
Je pravda, že jsme spolu hráli už čtyřikrát. Bude to těžké. Nicméně máme nějaké novinky v obraně i v útoku. Zkusíme je aplikovat i v utkání. Můžete ale soupeře překvapit v prvním maximálně druhém zápase. Dosáhnout čtyř výher to je běh na dlouhou trať.
Co tuto sérii rozhodne?
Rozhodne to, který tým se lépe bude adaptovat na hru toho druhého. A samozřejmě také momentální forma celku i klíčových hráčů. Pro play off je důležité více než jindy najít v zápase několik dvojciferných hráčů. Do osudu série může zasáhnout i zranění nějakého lídra, což nikomu nepřeji.
Pardubický basketbal čeká na návrat do semifinále od sezony 2017/2018. Rovněž pro vás je to výzva z osobního hlediska. Ještě nikdy jste nepřekročil čtvrtfinálový práh. Nastal čas zlomit všeobecné prokletí?
Třikrát jsem byl se svými týmy vyřazen. Dvakrát s USK a vloni s Pardubicemi. Z toho dvakrát s Brnem a dvakrát v rozhodujícím utkání na jeho půdě. Je to pro mě obrovská motivace. Tím bych potvrdil, že tady děláme dobrou práci. Kluci jsou velmi nažhaveni, vůle z nich čiší na každém tréninku. Jsme připraveni přichystat dárek pro klubové vedení a speciálně pro naše fanoušky.
V letošní sezoně jsou při tápání českého hegemonu z Nymburku finálové dveře otevřeny pro všechny. Cítíte šanci nejen na jednu z medailí ale rovnou na historický úspěch?
Cítím. Ale nechci nad tím přemýšlet dopředu. Teď nás čeká Ústí a potom se můžeme bavit dál. Půjdeme krok po kroku. Doufám, že budeme hrát jako na konci skupiny A1. A ještě jedna důležitá věc. Jak si nastavíte hlavu před play off, tak ji budete mít nastavenou až do konce. Uvidíme co bude za měsíc (šibalsky mrkne).