V podkrkonošském regionu najdeme řadu nadějných sportovců, z nichž se postupem času stali čeští reprezentanti, kteří svou domovinu zastupují na soutěžích v Evropě i ve světě. Jeden takový vyrostl v obci Kocbeře položené mezi Dvorem Králové nad Labem a Trutnovem.

Motocyklista věnující se Enduru Jakub Hroneš poprvé usedl na motorku před dlouhými dvaceti lety a momentálně je členem KBS teamu z Unhoště, jehož hlavním manažerem je už řadu let Ladislav Krupička.

Co juniorský vicemistr ČR zvládl v uplynulé sezoně, co jej čeká v budoucnu a jak jeho program ovlivňuje aktuální stav v zemi, o tom odpovídal Krkonošskému deníku.

Máte za sebou úspěšný rok 2019. Na které závody a výsledky vzpomínáte vůbec nejradši? Co se povedlo nejlépe?
Rok 2019 byl pro mě určitě úspěšný. Především v tom, že jsem vždy dojel ve zdraví. Předchozí čtyři sezony jsem měl totiž celkem smůlu, jelikož se mi v každé z nich stal nějaký úraz. Letos to tedy bylo bez něj, což beru jako velké pozitivum. Jako nejpovedenější závod hodnotím ten v rámci mistrovství Evropy v Portugalsku. Tam jsem vzhledem k místním podmínkám obsadil krásné druhé místo.

Závody v Portugalsku ale rozhodně nebyly tou jedninou povedenou záležitostí.
To máte pravdu. Myslím, že se mi sezona celkově povedla. Celkově jsem v mistrovství Evropy nakonec obsadil čtvrté místo. Bojoval jsem sice o druhé, ale bohužel jsem pokazil poslední podnik ve Finsku a skončil tak na pomyslné bramborové pozici.

Jakube, jak dlouho se vlastně motocyklovému sportu věnujete a kdo vás k němu přivedl?
Na motorku jsem poprvé usedl ve čtyřech letech a přivedl mě k tomu můj taťka. V osmi letech už jsem jel svoje první závody.

Loňská sezona, stejně jako ty předchozí, pro vás byla dlouhá. Co jste během ní všechno stihl a na které akce vzpomínáte nejraději?
Byla opravdu dlouhá. Zúčastnil jsem se všech podniků mistrovství Evropy, celého seriálu mistrovství České republiky a zkusil si i jeden podnik mistrovství světa, kde jsem obsadil sedmou pozici.

V listopadu se pak konala Šestidenní, na níž jste se původně měl představit v národních barvách. Jak jste nesl zprávu o tom, že se česká reprezentace do Portugalska nevydá?
Určitě mě to mrzelo hodně. Reprezentovat Českou republiku je pro každého velká čest.

O akci jako takovou jste přesto nepřišel. Namísto v reprezentačním dresu jste na Šestidenní vyrazil se svým oddílovým týmem.
Přesně tak. Vyrazili jsme reprezentovat Českou republiku v klubových barvách pod vedením Ladislava Krupičky, pod kterým už pár sezon jezdím a v budoucnu to ani měnit nechci. Celou Šestidenní hodnotím velmi kladně. Myslím si, že jsme tam společně s ostatníma klukama zajeli velmi solidní výsledek. Jako tým jsme obsadili krásné páté místo a vyhráli Motorex Challenge.

Soutěžní kalendář se vám jistě zaplnil i na rok 2020. Dotýká se ho nějak aktuální situace v zemi a vlastně na celém světě?
Dotýká se mě velmi. Na letošní rok bylo v plánu odjet celý seriál mistrovství Evropy a vybrané podniky mistrovství světa. Uvidíme, jak to všechno ještě dopadne.

Zatímco kolektivní sporty mají už více než měsíc stopku, vy jste přece jen řadu věcí spojených s endurem dělat mohl. Jak jste se tedy připravoval na pokračování soutěžního roku?
U sebe doma mám naštěstí svou trať, což mi přináší poměrně velkou výhodu. Snažil jsem se trénovat pravidelně, ale zase jsem to nijak nepřeháněl, protože by opravdu nebylo vhodné, kdyby se mi náhodou stal nějaký úraz a já tak musel skončit v nemocnici.

Máte ve svém sportu nějaký vzor? Pokud ano, v čem?
Určitě své vzory mám. V Americe jsou to Dean Wilson a Ken Roczen. Tady u nás v Evropě pak určitě Jeffrey Herlings. Hrozně se mi líbí jejich píle a nasazení do tohoto sportu.

Vy jste nedávno měnil motorku, když jste ze značky Gasgas 300 2T přešel na Husqvarnu 350 4T. Jaký pokrok jste zaznamenal?
Dohodli jsme s firmou Husqvarna Promoto, že mě tento rok budou podporovat. Jsem za tento krok velmi rád, protože se na motorce cítím opravdu velmi dobře. Je jasné, že přechod na jinou motorku chvílí trvá, ale myslím si, že my dva si na sebe opravdu rychle zvykneme a bude to paráda.

Dostala se kvůli nouzovému stavu o to větší píle vašim strojům?
Samozřejmě, že ano. Zkoušeli jsme různé nastavení a vybírali to nejlepší, které mi bude na sto procent sedět.

Program na tento rok jste tedy prozradil. Ale máte také nějaký zásadní cíl do pokračování vaší kariéry?
Plán a cíl určitě mám, ale ty si zatím musím nechat jenom pro sebe. Brzy se však všechno dozvíte a já myslím, že se máte na co těšit.