Lucimar

Ivo Růžička, kapitán týmu:

Jaké byly vaše dojmy, když jste zjistili, že postupujete do druhé ligy?
Radost a spokojenost. Někteří se už určitě těší na lepší soupeře. Jen aby nám zůstala pohodička a dobrá nálada, která byla na kurtu při zápasech minulé sezony.

Bylo těžké se do dvojky probojovat?
Proklouzli jsme do dvojky jako druhý přímý postupující, ale bylo to na poslední chvíli. V závěrečném hracím dni naší skupiny nám krásně nahrály výsledky přímých konkurentů, nečekaně ztráceli. Těžké to bylo, protože do finálové skupiny jsme si ze základní skupiny moc bodů nepřinesli, útočili jsme zezadu.

Dali jste si loni za cíl, že se chcete do dvojky dostat?
O postupu jsme se bavili, chtěli jsme to zkusit. Pár našich kluků by se v trojce nudilo, mají na lepší volejbal.

Jaké máte jako nováčci ambice ve druhé lize?
Jestli můžu říci za sebe bez porady se spoluhráči, tak bych byl rád za klidný střed.

Jak dlouho hraje váš tým AVL?
Ve starých e-mailech jsem dohledal, že jsme určitě hráli sezonu 2004/2005. Myslím si, že jsme hráli možná již od druhého hradeckého ročníku, ale krk za to nedám. Od té doby jsme vynechali jen ročník 2010/2011, tehdy odešli čtyři kluci a nepodařilo se nám tým složit. Proto jsme také hráli loni trojku, zase odspodu.

Odkud se vzal název týmu?
Je to složenina ze jmen prvních dvou dětí, které se v našem týmu narodily, Lucie a Marek. Teď už máme dětí tolik, že by se z toho složil dlouhý nevyslovitelný název podobný waleštině. Radši jsme už název neměnili.

Představte nám svůj tým.
Tým Lucimar jsme založili proto, aby se občas mohla setkat bývalá partička kluků, kteří spolu hrávali v okrese  za Nechanice. Holky odjinud jsme si pro klid v rodinách vzít nedovolili, všechny nahrávačky jsou naše manželky. Po roční pauze, kdy jsme nehráli, jsme tým doplnili o pár ranařů z Malšovic.

Jaká je vaše nejsilnější stránka?
Skvělé nahrávky a absolutní nečitelnost našich smečí, sami nevíme, kam poletí… (smích)

Chodíte přes týden trénovat?
Co je to trénink? Potkáme se vždy až na AVLce.

Východní Blok

Lukáš Vacek, kapitán týmu:

Jaké byly vaše dojmy, když jste zjistili, že postupujete do druhé ligy?
Ohromná radost! Prostě super! Nemohli jsme uvěřit tomu, že se to opravdu povedlo.

Bylo těžké se do dvojky probojovat?
Vzhledem k herní pohodě týmu, to šlo kupodivu hladce.

Dali jste si loni za cíl, že se chcete do dvojky dostat?
Náš cíl byl postup do dvojky, ale hlavně si dobře zahrát. Obojí se nám podařilo.

Jaké máte jako nováčci ambice ve druhé lize?
Udržet se ve druhé lize a porvat se o postup do první.

Jak dlouho hraje váš tým AVL?
Tak to je složitá otázka. Jde o to, zdali v současném složení (dva roky), nebo jako Východní  Blok (šest let), nebo jako družstvo pod názvem  Jasoni(asi deset let).

Jaká je vaše nejsilnější stránka?
Asi to, že v krizové situaci se nezačneme dohadovat a řešit, co se zkazilo, ale navzájem se povzbudíme a řekneme si, co zahrajeme.

Chodíte přes týden trénovat?
Vzhledem k tomu, že jsme každý z jiného města, tak to moc nejde.

Čepečky

Jan Váňa, kapitán týmu:

Jaké byly vaše dojmy, když jste zjistili, že postupujete do druhé ligy?
Kluci na jednom turnaji zálibně sledovali nahrávačky z druhé ligy, takže radost z toho, že je teď budou potkávat osobně přímo na kurtu, byla obrovská.

Bylo těžké se do dvojky probojovat?
Během sezony jsme si připravili poměrně dobré výchozí postavení pro závěrečný turnaj. V naší divizi jsme shodou okolností a po životních výkonech porazili Třemku a Šroťáky, jasné kandidáty na postup. Ve finále jsme pak skončili na čtvrtém místě, a tak nás čekala baráž. Tam jsme prohráli, co se dalo, a tak jsme zůstali jako první nepostupující tým. Před novou sezonou se ale uvolnilo místo ve druhé lize, a tak jsme si nakonec postup „vybojovali" až na papíře.

Dali jste si loni za cíl, že se chcete do dvojky dostat?
To ne, naším cílem před sezonou bylo neskončit poslední. Ale po prvním turnaji jsme si odvezli deset bodů z dvanácti a během celé sezony jsme nikdy neprohráli 2:0 (až na finále s Jantary, kterým máme co vracet), tak jsme si řekli, že by bylo fajn, kdyby se nám povedlo postoupit.

Jaké máte jako nováčci ambice ve druhé lize?
Neudělat si ostudu a užít si volejbal s kvalitnějšími týmy.

Jak dlouho hraje váš tým AVL?
Máme za sebou jednu sezonu v trojce a teď nás čeká křest ohněm v druhé lize.

Odkud se vzal název týmu?
Jmenujeme se ČePečky díky tomu, že všichni bydlíme v Červených Pečkách a okolí. Kluci se chtěli sice jmenovat nějak hrůzostrašněji, ale to jsme jim vymluvili, protože to, že z nás mít strach nikdo nebude, je jasné už při rozsmečovávání.

Představte nám svůj tým.
Jsme parta, co se zná odmala z vesnice, někdo už pracuje, někdo ještě studuje. Náš tým je v průměru možná nejmenší v lize. Zkušeností přicházejících s věkem taky moc nemáme, tak vlastně nevím, co v té dvojce budeme dělat (smích).

Jaká je vaše nejsilnější stránka?
Silnou stránkou je možná to, že se nehádáme a pijeme zelenou na kuráž.

Chodíte přes týden trénovat?
Snažíme se jednou až dvakrát týdně sejít u nás na vsi a s kamarády si trochu zahrát, ale je to spíš zábava než opravdové trénování.   (fry)