Tahle sezona se zapíše nesmazatelně do historie hradeckého ženského basketbalu. „Lvice“ vybojovaly hned tři medaile. Po stříbru ze Středoevropské ligy přišel zlatý triumf v Českém poháru a sladkou tečkou byl bronz z tuzemské ligové soutěže. Ty nejlepší pocity si pak mohla vychutnávat také odchovankyně klubu Kateřina Zavázalová. „Je to skvělé. Doufejme, že na to budeme moct v příští sezoně navázat,“ přeje si rozehrávačka týmu.

Jaký přívlastek byste dala právě uplynulé sezoně?
Skvělá. (usměje se)

Před sezonou se asi nedalo čekat něco podobného, ne? Nebo někdo něco takového předpokládal?
Nikdo to asi nepředpokládal. Ale tím, jak jsme si před sezonou stanovily takové přání, že bychom chtěly mít v každé soutěži medaili, tak postupně se nám to začalo vyplňovat. Každopádně až takový úspěch před začátkem sezony asi nikdo nečekal. Nicméně my jsme na tom makaly, doufaly v to a prostě jsme za tím šly.

Právě v létě probíhaly hlasy typu: „Lvice“ mírně oslabily svůj kádr. Ale vy jste to dokonale vyvrátily…
Lepší je vycházet z pozice, kdy jste spíš jako mírně podceňovaní, a potom to asi můžete spíš dokázat, než kdyby tomu bylo naopak.

Určitě budete dlouho vzpomínat na tento vydařený ročník, že?
To rozhodně. Myslím, že tři medailová umístění jsou skvělá a to nejen pro nás všechny hráčky, ale i celý klub. Doufejme, že v příští sezoně na to budeme moct navázat.

Už jste stihly všechny ty úspěchy pořádně oslavit?
Ano, už jsme slavily hned po získání poslední medaile v Ženské basketbalové lize. Měly jsme společnou týmovou večeři a takové rozloučení. Ještě nás čeká jedna akce s fanoušky, abychom jim poděkovaly, protože byli po celou sezonu skvělí a určitě si to zaslouží.

Možná i trochu škoda, že je sezona u konce. Vypadalo to, že si tu vítěznou vlnu a euforii užíváte.
(usměje se) Samozřejmě jsme si to užily náramně, i když v průběhu sezony tam bylo i několik zranění. Takže cíle jsme si splnily, ale teď je na čase si odpočinout a potom se zase začneme připravovat na další sezonu.

V čem jste letos viděla největší sílu „lvic“?
Asi v tom, že dokážeme držet pospolu jako tým. U nás není žádná hráčka, která by individuálně vynikala a vyčnívala nad ostatními, ale máme širokou rotaci a v tom vidím to plus. Navíc máme i týmového ducha. Zkrátka každá hráčka může zastoupit každou.

Takže když se někomu nedaří, vezme to na sebe někdo jiný a daří se ostatním hráčkám?
Přesně tak, takhle se dokážeme nahradit. V tom je naše výhoda a síla.

Mluvila jste o zdravotním stavu, že občas měl někdo problémy. Nicméně v klíčové závěrečné fázi sezony většině hráčkám zdraví drželo. Byl i to jeden z faktorů konečného výsledku?
Ano, to určitě. Akorát jsme pak ztratily Míšu Matuškovou, která nemohla dohrát závěr sezony. Simča Fišerová je sice mladá, ale také se počítá do týmu. Bylo tedy o pár pozic méně, ale spíše nás to ještě více semklo a o to více jsme bojovaly jedna za druhou.