První tenisové krůčky udělala v šesti letech pod dohledem rodičů. Na Juniorce startovala potřetí. V roce 2005 nepřešla první kolo, loni vypadla ve druhém. V českém dorosteneckém žebříčku je vedená na 23. místě, zatímco ve světovém juniorském registrována není.

Zařadila jste se po bok tenistek, které v dospělém věku dobyly svět. Kam stavíte vítězství na Pardubické juniorce?   close zoom_in

Úplně nejvýše, kam to jde. Je to fantastické. Do Pardubic jsem jela s cílem uhrát dvě kola. Samozřejmě že každá hráčká má sen, aby Juniorku vyhrála. Ale že se mi splní… Za celý turnaj jste neztratila jediný set, i když několikrát jste měla na kahánku.

Znamená to, že vaší silnou zbraní je dobrá psychika?  

Určitě. Pokouším se nenechat ničím rozhodit. Moje sebevědomí roste také s přesností úderů. Když cítím, že je zle, přirisknu podání či return. Myslím, že všechny soupeřky jsem ničila nátlakovou hrou, která mi je vlastní. V dívčím pavouku jste figurovala jako čtrnáctá nasazená. Vaše finálová soupeřka dokonce mezi tzv. favoritkami vůbec nefigurovala.

close zoom_in Znamená to, že dívčí dvouhra letos byla tak vyrovnaná?  

Letos nasazení vůbec nehrálo roli. Hodně holek je na stejné vykonnostní úrovni. Záleželo na momentální formě.

Které utkání považujete za nejtěžší a nejvydařenější?  

Čtvrtfinále proti dvojce a loňské finalistce Ježkové. To jsem podala úžasný výkon. Nejvíce jsem se zapotila s Budilovou v semifinále ve druhé sadě. Soupeřka podávala na vítězství, ale já razantní hrou dokázala požár uhasit.