Mužstvo pod jeho vedením vyhrálo v únoru domácí pohár a před týdnem získalo v nejvyšší soutěži stříbrné medaile, což je historický úspěch.

Už přebolela finálová prohra s Kladnem?
Samozřejmě. V člověku sice stále zůstává, že tam určitá šance byla, ale my už druhé místo bereme jako obrovský úspěch a užíváme si ho.

Kdyby vám někdo před sezonou řekl, že skončíte stříbrní a vyhrajete domácí pohár, věřil byste mu?
(zasměje se) Určitě podobná hecování před startem ročníku proběhnou, ale nikdo je nebere až tak vážně. Nicméně, kdyby nám někdo toto řekl, tak bychom to určitě brali všemi deseti. Moc bychom mu však nevěřili. To, že to nakonec takhle dopadlo, je prostě úžasné, ale rozhodně ne náhodné. Myslím, že jsme si to svojí hrou vybojovali.

Dovedete najít faktory, díky kterým přišlo v Hradci oproti předchozím sezonám výsledkové zlepšení?
(zamyslí se) To zase až tak nemohu posoudit, poněvadž jsem Hradec převzal v létě. Každopádně jsem ho dříve nějakým způsobem sledoval. Byli jsme soupeři a měl jsem tam známé, takže jsem měl odtamtud dost zpráv. Nicméně je těžké to hodnotit. Když jsem přišel, tak pro mne bylo prvořadou věcí, aby se zlepšila disciplína. Hráli jsme i malinko jiným stylem. Snažil jsem se, aby tým měl více vyrovnaných pětek, a ne jen formaci Petra Nováka s Honzou Bacovským. Ne všechny věci se na sto procent povedly, ale myslím, že co se týká disciplíny, tak ano. V základní části jsme byli druzí v soutěži slušnosti a v play off třetí. Rovněž se podařilo, že góly dávali i jiní kluci. Kanadské bodování sice vyhráli Novák s Bacovským, ale to jsou výjimeční hráči. Ostatní se přidali a nebyla tam taková velká mezera.

Byly tedy především tyto aspekty tajemstvím letošního úspěchu?
Myslím si, že nejenom ony. Podle mne to byla i fyzická připravenost. Jak v letní, tak v zimní přípravě jsme udělali obrovský kus práce. Tréninky byly dost náročné. I tím, že se na nich scházela většina, bylo to v rozhodujících chvílích zápasů znát, třeba ve třetích třetinách. Samotní hráči to poznali třeba ve čtvrtfinále s Ústím a v semifinále s Mostem. Sami uznali, že jsme ke konci zápasu soupeře přehrávali, neboť jsme měli daleko více sil.

Jak jste již naznačil, základním stavebním kamenem mužstva byla opět Novákova formace, nicméně určitě překvapili i ostatní. Je to tak?
To rozhodně. Bylo super, že se třeba v play off v Ústí a Mostě rozstřílel Petr Urban. Přidal se rovněž Jakub Ježek, ale i další. Bohužel ve finále naopak ostatní nebodovali, a to je možná jeden z důvodů, proč to dopadlo tak, jak to dopadlo. Nicméně po celkové stránce si další kluci sebevědomí zvedli. Všechny lajny, i když jsme hráče poměrně přehazovali, se docela sehrály a bodovaly.

Pro vás osobně sezona ještě neskončila, neboť jako asistent kouče Raka připravujete národní výběr na červnové MS v Plzni. V jakém stadiu se ladění reprezentace nachází?
Příprava vrcholí. Minulý víkend bylo první soustředění, kde však chyběli extraligoví finalisté. Nyní v Chrudimi už byli všichni. Následovat budou ještě dvě víkendová soustředění a poté se sejdeme v dějišti mistrovství světa. Celkově se to už dolaďuje. Máme hrát ještě nějaké přípravné zápasy. Je opravdu znát, že se hraje u nás. Zájem je obrovský jak ze strany veřejnosti, tak i všech hráčů. Doufám, že to dobře dopadne.

Z hradeckého týmu figurují v širším výběru Novák, Bacovský a Hrabica. Jak velké šance, že si na světovém šampionátu zahrají, mají?
Osobně jako trenér Hradce bych jim to všem hrozně přál. Jak už jsem řekl, Novák a Bacovský byli tahouny mančaftu. Honza Hrabica je další stabilní hráč, který má podle mne rovněž velkou šanci. V play off hrál výborně, má zkušenosti a dokázal dát hodně důležité góly. Věřím, že se tam všichni probojují.