Byla to dřina, jak na trati, tak v zázemí, ale stálo to za to. Desátý Martin Michek a osmnáctý Milan Engel dostali barvy týmu Orion Moto Racing Group mezi dakarskou špičku a dokázali, že i ve skromnějších podmínkách se lze měřit s jezdci továrních značek.

Nesmazatelnou stopu zanechal letos na Rallye Dakar český tým Orion Moto Racing Group. Jeho dva jezdci v kategorii motocyklistů dojeli v nejsilněji obsazené třídě v top dvacítce, což dějiny české účasti na legendární dálkové soutěži nepamatují. Desátý Martin Michek vyrovnal historicky nejlepší výsledek tuzemského závodníka na Dakaru a osmnáctý Milan Engel nezůstal svými výkony příliš pozadu.

Smůla? Ne, soutěž

A nebýt neprojetého kontrolního bodu v poslední etapě a dvacetiminutové penalizace, dosáhl by Michek na absolutně nejlepší české umístění, takto „jen“ vyrovnal počin Stanislava Zlocha z roku 1998 z „afrických časů“.

„Ta devítka by byla třešnička na dortu, ale i tak jsem moc spokojený. Rval jsem se asi až tak úpěnlivě, že jsem minul jeden waypoint. Bylo to prý o 110 metrů. Popravdě jsem se penalizace trošku bál. GPS mi ovšem žádnou chybu neukazovala. Pořadatelé však na satelitech viděli něco jiného. Já to nicméně neberu jako smůlu. Takové nástrahy na Dakaru jsou, je to soutěž,“ vyprávěl po dojezdu Michek.

Motocyklová kategorie nebývala v minulosti na Dakaru z pohledu českých motoristických příznivců tou nejsledovanější, například v porovnání s tradičně úspěšnými kamiony, ale 43. ročník toto vnímání výrazně změnil. Michek obstál v soubojích s jezdci na továrních motocyklech, jimž takto vysoké pozice ve výsledkové listině obvykle náleží. „Martin to zvládl neskutečně. Nemysleli jsme, že budeme někdy tak vysoko,“ prohlásil Krajčovič.

Konzistentní výkony

Hlavními přednostmi Martina Michka byly spolehlivost a vyrovnanost jízd, chladná hlava na trati, rozumná míra rizika. Byl rychlý, ale nikoli bezhlavý. Navíc ho podržela technika. Do TOP 10 mu pomohla i zaváhání některých favoritů, kteří to při vidině úspěchu občas přeháněli a končili v záchranářských vrtulnících. „Martin byl konstantní, zvládal navigaci. Nebylo to tak, že se vezl a čekal, až se něco bude dít. Měl dobré tempo, což má v sobě díky motokrosu. Umí pracovat s motorkou,“ popsal Krajčovič.

„Hned mi ukápla slza. Jsem rád, že jsem se dostal letos na Dakar v takové formě. Moc mi pomohly rodina, tým, lidi z motokrosového prostředí, fanoušci.“
(Martin Michek)

„Řekl bych, že klíčová byla moje vyrovnanost. Furt jsem se motal kolem patnáctého místa,“ ohodnotil se Michek, který před startem poslední etapy cítil nervozitu. „Byla velká, nemohl jsme pořádně ani dospat. Ale fanoušci na sociálních sítích mě dodali energii. Etapu jsem jel na maximum. Je to nádherné patřit do desítky na nejtěžším závodu světa,“ hřálo ho u srdce. „Moje tituly vicemistra světa v motokrosu jsou vzácné. Ale tohle je nový úspěch, jsem toho plný. Dakar bych posunul na nejvyšší metu svojí kariéry,“ netajil se Michek.

Když projel cílem, vybavily se mu momenty z minulého roku, kdy po selhání jater bojoval o život. „Hned mi ukápla slza. Jsem rád, že jsem se dostal letos na Dakar v takové formě. Moc mi pomohly rodina, tým, lidi z motokrosového prostředí, fanoušci. Každý má na úspěchu svůj díl. Dokázal jsem lidem, že i když se můžete dostat na pokraj života, je možné se za pár měsíců vzchopit a překonat rekordy,“ mluvil dojatě.

Poklonu zasluhuje rovněž Engel. „U Milana to bylo také skvělé. Přes všechny ty problémy, které tu měl, to dotáhl cíle na osmnáctém místě. Je to jeho vlastnost, nikdy to nevzdá,“ zdůraznil Krajčovič. „Za celkové umístění jsem šťastný. Před Dakarem jsem si vysnil dostat se pod patnáctku, což sice nevyšlo, ale mohlo to dopadnout hůř. Viděl jsem tady hodně havárií a mechanických poruch. Ty se nevyhnuly ani mně. Nejtěžším momentem byla porucha čerpadla. Ale poradil jsem si, přečkal jsem to a můžu slavit s kluky,“ oddechl si Engel.

Továrny si všimly

Svými výsledky si závodníci týmu Orion Moto Racing Group vysloužily pozornost nejsilnějších továrních značek. „Pár kluků ze špičky mi gratulovalo. Povedlo se nám něco výjimečného. Samozřejmě k tomu pomohly i nějaké výpadky závodníků. Dakar je nemilosrdný. Vždyť třeba v minulém roce jsem přišel o ocenění pro nejlepšího nováčka na poslední chvíli,“ sdělil Michek s tím, že by rád jel i další ročník. „Rekordy se musí dál překonávat. A svoje umístnění chci vylepšit,“ potvrdil Martin Michek, že s jídlem roste chuť. Ostatně kdo ví, zda kolem něho brzy nezasviští laso z továrních stájí. A po letošku by se tomu asi nikdo nedivil… Vždyť snad jediné, v čem za konkurenty z top týmy zaostal, byla maximální rychlost motorky v rychlých etapách.

Motorky z MRG jinak pracovaly výborně. „Věnovali jsme se motorům, trochu zvedli jejich výkon. I když naše motorky nejsou tovární, fungovaly dobře a jsou spolehlivé. Pomohl námi několikaletý vývoj českých komponentů,“ dodal Krajčovič, pro něhož to byla v rámci týmu Orion MRG osmá účast na Dakaru. Dosud nejúspěšnější.