Vizitka
Jana Klusáčková
Narozena:
29. října 1977
Sportovní odvětví: plavání (100 metrů volný způsob)
Oddíl: Plavecký klub Hradec Králové
Kdy plave na OH: rozplavby 13. srpna
Největší úspěchy: držitelka českého rekordu na 100 volný způsob (55,41), 3. místo na univerziádě v Izmiru (2005) na 100 m vz, 6. místo na ME v krátkém bazénu v Dublinu (2003) na 100 m vz, 7. místo v krátkém bazénu na ME Antverpy (2001) a Riese (2002) na 100 m vz.
Předchozí OH: Atény 2004 – 33. místo na 100 m vz, 33. místo na 200 m vz.

„Poletím za manželem do Emirátů,“ má už jasný plán třicetiletá česká rekordmanka na 100 metrů volný způsob. Když se naše setkání ve vestibulu pardubického plaveckého bazénu nachýlilo ke konci, sympatická žena se svým typickým úsměvem prohodí. „O těch Číňanech to napište hezky, jinak mě tam fakt nepustí.“ To při vzpomínce na naši debatu o čínských plavcích.

Před přesunem do Pekingu strávíte aklimatizačních deset dní v Hongkongu.
Musím se přiznat, že tak dlouhé lety mi nedělají dobře. A je jedno, jestli je to do Barcelony nebo do Pekingu. Samozřejmě, čím delší, tím to je katastrofálnější. Jsem vysoká, takže se mi v letadle špatně sedí. Pořád bych pila, ale je mi trapný furt říkat letušce o vodu. Navíc mám problémy s aklimatizací.

Jak dlouho vám trvá, než přivyknete odlišným podmínkám?
S letem se budu srovnávat tak tři dny a s časovým posunem tak týden. Vyjde mi to akorát na přelet do Pekingu. Takže by to mělo být v pohodě.

Čínu znáte. Závodila jste v Šanghaji na mistrovství světa, v roce 2001 jste si vyzkoušela i Peking na letní univerziádě. Víte, do čeho jdete?
Univerziáda byla super. Fakt to byla jedna z nejlepších akcí, kterou jsem zažila. Všechno bylo perfektně připravené. Myslím si, že na olympiádě to bude podobné. Akorát, že tenkrát se tam ještě dalo dýchat.

Smog je pro sportovce velkou hrozbou. Máte i vy obavy?
Mám a velké. Před dvěma lety v Šanghaji to bylo šílený. Kamkoliv člověk vyšel, tak začal brečet, špatně se mu dýchalo, bolelo nás v krku. Okna v hotelu jsme otevřít nemohli. V tom to bude složitý.

Dá se tomu nějak bránit?
Jenom rychlými přesuny z hotelu na sportoviště. Ale zase se pohybovat jenom po hotelu… Třeba tam bude místo, kde se dá normálně dýchat. (říká zasněně)

Takže neplánujete, že byste šla fandit někomu z českých sportovců?
Ale to zase jo. Ráda bych se vydala na holky na basket. Uvidíme, jak to bude s lístky. V Aténách s tím byl velký problém. Na památky nepůjdu, protože mám všechno sjeté z Univerziády.

Když jste naťukla Atény. Co se vám z té olympiády vybaví?
Za prvé, že jsem zaplavala katastrofálně a pak, že to byla naprosto šílená akce. Řecko je chudší stát a podle toho i olympiáda vypadala. Třeba s univerziádou, což je obdobná akce, se to vůbec nedá srovnat. Olympijská vesnice nebyla hotová, byly problémy s infrastrukturou a vlastně se vším. Přijela jsem hodně zklamaná. Aténská atmosféra mě pohltila až doma, když jsem koukala na televizi.

Těšíte se vůbec po této zkušenosti do Pekingu?
Právě, že moc. Číňani jsou megalomani, všechno budou mít skvěle připravené. Chci si to tam užít a samozřejmě zaplavat stejný čas jako teď.

Po zaplavání českého rekordu jste říkala, že jste v životní formě. Cítíte ji stále?
Momentálně necítím vůbec nic. (směje se) Pořád mě něco bolí.

Co vás uspokojí za výsledek? Nový český rekord nebo semifinále? Nebo obojí?
To by mě uspokojilo hodně. (začne se hlasitě smát) Ale ten posun v rekordu byl strašně velký – 55,41 je fakt dost. (původní čas vylepšila o tři desetiny – pozn. red.) Navíc v Číně je velká spousta neznámých. Třeba přijedu do Hongkongu, vypiju tam vodu, celou dobu budu sedět na záchodě a všechno bude jinak. To samé se může stát, až přiletíme do Pekingu. Rozplavby se plavou až odpoledne, což taky nebývalo zvykem. Vždycky se závodilo hned ráno. Nevím, jak holky budou rychlý. Před čtyřmi lety se taky plavalo rychle a pak Atény byly jedním z nejpomalejších závodů. Semifinále bude super, ale neřeším ho. Zajímá mě spíš čas.

Kdo bude favoritkou ve vaší disciplíně?
Ve finále budou Australanky, Němky, Američanky a Holanďanky.

Máte svoji horkou adeptku na zlato?
Hrozně bych to přála Holanďance Marleen Veldhuis. Je to moc fajn holka. Znám ji od začátku, co jezdím po soutěžích. Byla by to správná olympijská vítězka.

Co čekáte od čínských plavkyň?
Jsem zvědavá, co vybalí. Vždyť já jsem je za poslední čtyři roky ještě neviděla v dlouhých plavkách. Před nedávnem mi přišla na mobil sms, že nějaké čínského plavce usvědčili z dopingu. Tak snad to bude jen výjimka. Nechci nikoho osočovat. Ještě by mi pak nedali ani víza. (rozesměje se)

Schvalujete pořádání her v Číně?
Myslím si, že je to dobře. Olympiáda je o sportu a Číňani to tam připraví tak, aby se sportovci měli dobře. Tím jsem si jistá. A o tom to je.

Neřešíte tedy vážné prohřešky proti lidským právům, které jsou v Číně na denním pořádku či tvrdý komunistický režim, který v zemi panuje?
Ne, vůbec. Mne to nezajímá. To je politika. Sport je o něčem jiném.

Přesuňme se v čase. Co bude po Pekingu?
Končím s kariérou.

Stoprocentně?
Jo, jo. Možná si ještě někde zaplavu, ale s tou reprezentační určitě. Hned po olympiádě poletím za manželem do Emirátů a nějaký čas tam s ním budu. (fotbalový trenér Luděk Klusáček – pozn. red.)

Anketní otázky

1. Co pro vás znamená účast na olympijských hrách?
Splnění snu každého sportovce. A když se vám to povede dvakrát, jako v mém případě, tak je to o to hezčí.

2. Jaká událost vás nejvíce zaujala v historii OH?
Vždycky se mi líbil Australan Ian Thorpe. V Sydney získal 3 zlaté, v Aténách další dvě. Prostě borec. A taky musím vzpomenout na Nagano a naše zlaté „hokejky“. To sledoval asi každý.

3. Kolik medailí získá v Pekingu česká výprava a kteří sportovci se o zisk cenného kovu zaslouží?
Ježíš, to jste mě zaskočil. Mohl by Šebrle, Špotáková nebo Janků. V atletice bych to přála ještě Baďurové, ale ta je po zranění. Takže moc nevím, čeho je schopná. Určitě uděláme medaili ve střelbě. Složité to budou mít veslaři, ale Knapková nebo Synek zabodujou. A mým černým koněm je především Jana Pechanová v dálkovém plavání. Když by to všechno vyšlo, tak se s těmi nejlepšími může poprat. Úspěch bych přála holkám v basketu. A vždycky jsem fandila desetibojaři Dvořákovi, jenže ten mi ukončil kariéru.